Základní technologie každého trojrozměrného obrazu spočívá ve složení dvou odlišných, ale přesně souosých, úhlů pohledu na scénu. Stereofotoaparát má dva objektivy a natáčení 3D filmu vyžaduje dvě synchronně snímající kamery. A protože potřebná vzdálenost mezi nimi je často menší než lze technicky dosáhnout umístěním kamer vedle sebe, používá se polopropustné zrcadlo a upevnění jedné z kamer ve svislém směru.
