Expert: Státní správa nevnímá riziko kybernetických hrozeb

„Velkým problémem je nevnímání rizika. Když jdete přes ulici, podvědomě vnímáte, že vás může přejet auto. Pohyb na informační dálnici bohužel i u lídrů institucí není vnímán jako něco, co by mohlo přinést nějakou hrozbu,“ řekl Špidla, který byl ředitelem odboru kybernetické bezpečnosti ministerstva vnitra a spolupracoval na věcném záměru zákona o kybernetické bezpečnosti, který bude účinný od 1. ledna.

„Technologie, které mají co do činění s informační a kybernetickou bezpečností tam sice jsou, ale nejsou používány. Protože chybí procesy a k těm procesům chybí lidé, kteří by je vykonávali,“ podotkl. Ministerstva a další státní instituce si podle něj nedokážou udržet mladé odborníky, protože jim málo platí. Experti tak většinou odcházejí do komerční sféry poté, co je stát proškolí.

Bezpečnostním rizikem jsou podle odborníka i časté změny na vedoucích místech - i z hlediska toho, že co se jednou ohledně zajištění kybernetické bezpečnosti domluví, příště už neplatí.

Společenská hrozba

Špidla zdůraznil, že kybernetická hrozba může vést k rozkolísání společnosti. „Představte si, že bude napaden informační systém, který je zodpovědný za výplaty dávek, a výplaty se zastaví,“ nastínil. „Ve státním kyberprostoru jsou informace o každém z nás, i citlivé informace, obchodní tajemství a podobně,“ upozornil. Riziko kybernetické hrozby podle něj sice nelze zcela eliminovat, je ho však možné minimalizovat.

Expert se domnívá, že stát klade v oblasti kybernetické bezpečnosti malý důraz na vzdělávání. Zmínil, že brněnská Masarykova univerzita začala připravovat k této problematice specializovaný obor, podle něj by si ale tato záležitost zasloužila vytvoření komplexního vzdělávacího systému. Věří, že s výukou kybernetické bezpečnosti - samozřejmě v přiměřené podobě - by se mělo začínat už v mateřských školách.