"Díky více než 20 letům zkušeností s vyšetřováním a stíháním závažných hospodářských a finančních trestných činů má pan Klement rozsáhlé odborné znalosti v oblasti prevence podvodů, justiční spolupráce a ochrany finančních zájmů EU," uvedla komise ve svém prohlášení.
Český kandidát na prestižní funkci podle ní prokázal "zdravý úsudek a rozhodné vůdčí schopnosti". I díky "hluboké znalosti právních a institucionálních rámců EU je mimořádně dobře vybaven k vedení OLAF," dodala komise. Od kdy se funkce ujme, bude oznámeno později.
Klement chce v čele Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF vyjasnit pravomoci a vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), kde nyní působí jako náměstek. Očekává, že do funkce generálního ředitele OLAF nastoupí v řádu několika málo měsíců, datum podle něj ještě bude předmětem dalších jednání. Nejprve bude muset formálně rezignovat na funkci českého evropského žalobce.
"Opět se prokazuje, že ČR má kvalitní kandidáty, kteří mají EU co nabídnout. Je to také ocenění naší vlády a dosavadního úsilí o posílení postavení Česka jako moderní proevropské země, která se podílí na důležitých rozhodnutích a dokáže v Bruselu účinně prosazovat své zájmy," uvedl na sociální síti X odcházející premiér Petr Fiala.
Slyšení se čtyřmi kandidáty na šéfa úřadu OLAF se uskutečnilo již v polovině července ve výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU/ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP) výbor tehdy vyhodnotil jako nejlepšího kandidáta právě Klementa, Evropské komisi pak byla poslána jen tři jména možných kandidátů na funkci v abecedním pořadí. Dalšími dvěma byli dlouholetý šéf unijní agentury pro justiční spolupráci Eurojust Slovák Ladislav Hamran a také Polka Joanna Krzeminska-Vamvakaová. Ta už v minulosti v OLAF pracovala, poslední rok ale byla zaměstnána v unijní diplomatické službě.
Očekávalo se, že rozhodnutí komise přijde rychle i vzhledem k tomu, že funkce generálního ředitele úřadu je prázdná již od srpna. Podle informací ČTK rozhodnutí dlouho leželo na stole kabinetu předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové a existovaly tlaky, aby se šéfem OLAF nestal český kandidát, ale zástupce Polska či Slovenska. Kandidaturu Klementa podle zdrojů ČTK při jednání s unijními představiteli opakovaně podpořili český premiér Petr Fiala i prezident Petr Pavel.
Europoslanec Zdechovský označil jmenování Klementa za velký úspěch. "Mám z toho obrovskou radost. Při slyšení jsme podrobně prověřovali jeho znalosti i představu o reformě úřadu a musím říct, že byl naprosto vynikající," uvedl český zástupce v europarlamentu. "Je to člověk, který přesně ví, jak by měl úřad fungovat, a má jasnou vizi, jak posílit jeho efektivitu a nezávislost," dodal.
Podle Zdechovského se jedná nejen o osobní Klementův úspěch, ale i o významné uznání odbornosti České republiky v evropských strukturách. "Je to obrovský úspěch pro naši zemi. Poprvé v historii bude mít Čech na starosti vedení jednoho z nejdůležitějších orgánů EU v boji proti korupci a podvodům. Ukazuje to, že česká justice má v Evropě velmi silné jméno," poznamenal europoslanec.
Generálním ředitelem OLAF byl od roku 2018 Fin Ville Itälä. Na konci července úřad oznámil, že Itälä ukončil své sedmileté funkční období. "Za jeho působení ve funkci OLAF uzavřel 1588 vyšetřování, doporučil zpětné získání více než čtyř miliard eur ze zneužitých finančních prostředků EU a zabránil neoprávněnému vynaložení více než 810 milionů eur," uvedl úřad. Od 1. srpna se role úřadujícího generálního ředitele ujala jeho dosavadní zástupkyně Salla Saastamoinenová, od té doby se čekalo právě na výsledek výběrového řízení.
Úřad OLAF vyšetřuje podvody, korupci a jiná pochybení, která poškozují finanční zájmy Evropské unie. Jde například o vyšetřování podezření na zneužití prostředků z rozpočtu Evropské unie.
