Evropská rozvojová banka zhoršila výhled růstu české ekonomiky z 3,5 na 0,5 procenta
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) kvůli inflaci a snížení dodávek plynu z Ruska zhoršila výhled růstu mladých tržních ekonomik na příští rok na tři procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,7 procenta. Zhoršila výhled i české ekonomiky. Současně varovala, že rostoucí ceny energií zvýší cenový tlak na spotřebitele v rozvíjejících se zemích Evropy, Střední Asie a severní Afriky.
Na letošní rok však EBRD výhled zlepšila o 1,2 procentního bodu na 2,3 procenta. Zdůvodnila to lepšími výsledky v prvním pololetí, kdy domácnosti více utrácely úspory našetřené v době pandemie nemoci covid-19.
V České republice banka nadále počítá v letošním roce s růstem o 2,5 procenta. Na příští rok ale prognózu růstu pro Česko zhoršila na 0,5 procenta z dosavadních 3,5 procenta.
EBRD působí zhruba ve 40 zemích od Estonska přes Egypt, Maroko až po Mongolsko. Inflace v regionu dosáhla podle EBRD v červenci v průměru 16,5 procenta, a byla tak nejvyšší od roku 1998.
Ceny plynu v Evropě jsou kvůli sníženým dodávkám z Ruska a částečnému přerušení dodávek z Ukrajiny 2,5krát vyšší ve srovnání s loňskem. Očekává, že inflační tlaky se ještě budou zvyšovat, protože výrobní ceny jsou vyšší než spotřebitelské.
"Domácnosti se stále ještě v plné míře nesetkaly s dopadem růstu cen energií, protože vlády tuto zátěž tlumily," řekla hlavní ekonomika EBRD Beata Javorciková. "Další bolest přijde.
V případě plného přerušení dodávek z Ruska do Evropy by bylo podle EBRD nutné krátkodobě prudce omezit spotřebu plynu. Základní scénář banky počítá s výrazným přerušením dodávek.
Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím inflaci v regionu jsou ceny potravin. EBRD však neočekává, že by to vyvolalo sociální nepokoje. Javorciková upozornila, že cena pšenice se vrátila na úroveň z doby před ruskou invazí na Ukrajinu.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny letos podle EBRD klesne o 30 procent. V příštím roce už by se ale měl o osm procent zvýšit. Ruská ekonomika by měla klesnout o pět procent - v květnu EBRD počítala s propadem o deset procent.
"Není žádným tajemstvím, že sankce v oblasti energetiky nebyly tak účinné," uvedla hlavní ekonomka. V příštím roce pokles ruské ekonomiky zpomalí na tři procenta.
Ekonomický růst Turecka, které je největším příjemcem peněz z EBRD, banka pro letošní rok zpřesnila na 2,5 procenta z předchozích dvou procent. Na příští rok byl potvrzen na 3,5 procenta.
EBRD také poznamenala, že 88 procent centrálních bank v regionu zvýšilo od května 2021 do července 2022 úrokové sazby. Určitý prostor pro další zvýšení v reakci na inflační tlaky stále zůstává, ale bude záležet na nejistotě dodávek energií a ekonomickém zpomalení, které již začalo.
