Že jsou místní lidé proti záměru, je evidentní nejen z jejich reakcí na sociálních sítích či ze stanovisek dotčených radnic, ale také z nedávného veřejného jednání, které Aktuálně.cz sledovalo. Právě na něm bylo možné si prvně vyslechnout jak argumenty odpůrců, mezi kterými byl i známý advokát Tomáš Sokol, tak příznivce rekultivace areálu bývalé cihelny, jejíž součástí by bylo i navezení mnoha tun odpadu.
"To není žádná rekultivace! My to tady nechceme! My to známe lépe než vy!" vykřikovali někteří účastníci jednání ve Všenorech, které se zabývalo posuzováním vlivu zmiňované rekultivace na životní prostředí (tzv. proces EIA). "Prosím, nevykřikujte. Budete mít možnost se vyjádřit," uklidňovala je zástupkyně Krajského úřadu Středočeského kraje Alena Bartošová, která setkání moderovala.
Lidé protestovali už proti používání slova "rekultivace"; podle nich jde jen o zastírací manévr firmy, která s plánem na skládkování odpadu přišla. V místě někdejší cihelny je totiž převážně les a podle vyjádření některých odborníků se za desítky let celý prostor rekultivoval přirozeným způsobem, takže "rekultivaci" považují za zbytečnou.
"Nelze hovořit o rekultivaci, protože jde o těžební prostor, ve kterém se těžba ukončila zhruba před 80 lety a od té doby je pozemek ponechaný přirozené rekultivaci. V současnosti je nejlepším řešením, aby se sám rekultivoval. Pokud máte někde lesem zarostlý pozemek, není co rekultivovat. Nemá smysl při zdravém rozumu hovořit o rekultivaci," upozornil například v pořadu České televize Nedej se Petr Svoboda z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Obdobně promluvil v tom samém pořadu známý ekolog Václav Cílek. "Celé je to nesmysl," prohlásil.
Proti záměru je i řada institucí, například Krajský úřad Středočeského kraje či obec Černolice. "Nejde o projekt rekultivace, ale deponie (jinými slovy skládku - pozn. redakce) odpadního materiálu s výrazným vlivem na obyvatele obce a životní prostředí. Proto obec Černolice jako dotčený územní samosprávný celek se záměrem zásadně nesouhlasí a požaduje jeho zamítnutí. Realizace by zcela jistě působila zcela negativně na dotčené území, jakož i na jeho širší okolí," stojí mimo jiné v obsáhlém stanovisku obce na úpatí brdského hřebene, kde žije přibližně šest stovek obyvatel. Proti záměru jsou i obce v okolí Černolic.
Čím argumentuje firma
Projekt společnosti Matshark na veřejném projednání hájil zpracovatel záměru firmy Oldřich Vacek, který vypracoval i podrobný písemný posudek. Ve Všenorech přesvědčoval přítomné, že projekt celému místu naopak pomůže. "Rekultivace by se netýkala celého pozemku, ale jeho části, a to 43 tisíc metrů čtverečních, do které by bylo navezeno zhruba 350 tisíc tun rekultivačních materiálů," začal Vacek. Šlo by o materiál z těžby nerudných nerostů, odpadního písku a jílu, zeminy a kamení, vytěžené jalové horniny a hlušiny a štěrku ze železničního svršku.
Během projednávání argumentoval i tím, že stávající les bude muset být do deseti let v souladu s lesním hospodářským plánem vykácen - podle Vacka se to má týkat až 90 procent stromů - a do dalších pěti let zalesněn. Zároveň tvrdil, že oproti současnosti nedojde k navýšení počtu nákladních aut ve zmiňované lokalitě, kudy by odpad navážely.
Místní lidé však dávali najevo nesouhlas s jeho slovy. Tvrdili například, že stromy v lese nejsou zdaleka tak staré, že by potřebovaly obnovu, zpochybňovali i tvrzení o provozu nákladních aut. Ve skutečnosti jich v probírané lokalitě jezdí podstatně méně, tudíž navýšení jejich počtu - za předpokladu, že dočasná skládka vznikne - by oproti současnosti bylo podle nich výrazné.
Čekání na oponentní posudek
U místních lidí vzbuzuje velkou nedůvěru i to, že - jak tvrdí - s nimi nikdo z firmy Matshark dlouho nekomunikoval, že se firma podobné činnosti, jako je odvoz odpadu a rekultivace, nikdy nevěnovala, a vytýkají jí, že její vystupování nepůsobí důvěryhodně. Společnost vznikla v roce 2018 a jako její jednatel je uvedený Martin Šedivý, který však na zasedání ve Všenorech nebyl a nevystupuje veřejně ani nikde jinde. Jako předmět podnikání firma uvádí výrobu, obchod a služby a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.
"Vy jste první zástupce investora, kterého vidíme. Mohl byste popsat, v jakém vztahu vůči němu jste? Můžete nám to osvětlit?" ptal se zástupce petentů protestujících proti plánované rekultivaci Milana Bukolského, který fakticky firmu na jednání zastupoval. Přitom ten zpočátku ani nechtěl na otázky odpovědět a naopak ho zajímalo, proč to lidé chtějí vědět. "Můj vztah je nějaký, pracovní. Nejsem majitel," tvrdil nekonkrétně.
"Jste tedy kdo? Jaký vztah máte?" následovaly další otázky. "Pracovní. Nebudu tyto věci říkat," zněla další odpověď Bukolského, která podle reakcí přítomných vyvolávala další nedůvěru vůči projektu. Až později prozradil, že s firmou Matshark má uzavřenou smlouvu, aby ji zastupoval na veřejném projednávání. Na síti LinkedIn o sobě uvádí, že je expertem na problematiku životního prostředí a odpadového hospodářství a v minulosti pracoval jako člen představenstva akciové společnosti Pražské služby.
Na jeho vyhýbavé odpovědi reagoval starosta Černolic Pavel Schmidt. Také on si postěžoval, že doposud osobně nepoznal nikoho z firmy. "Toto je první jednání, které se koná po dvou letech od začátku projektu. A vy jste první zástupce, a ještě s úzkou specializací, který se nám jako zástupce firmy představil. Do této doby nikdo z vaší společnosti neměl zájem se s naší obcí spojit a my jsme nebyli schopní nikoho kontaktovat, protože na virtuální adrese není žádný kontakt na nikoho ze společnosti," vysvětloval starosta.
"Kde jste vzali peníze?"
Důvěryhodnost společnosti Matshark během veřejného zasedání zpochybňoval také advokát Sokol, kterého si najali odpůrci projektu. "Kde vzala společnost Matshark jeden milion korun na nákup pozemku (ten, který chce rekultivovat - pozn. redakce), jestliže má základní jmění 200 tisíc korun, a není tedy jasné, kde na to čerpala prostředky? Proč nezakládá do obchodního rejstříku potřebné listiny?" ptal se mimo jiné Sokol, který také nahlas vyjádřil obavu, že firma jen naveze odpad a skončí. Bukolský mu odpověděl, že firma zatím nevydělává proto, že zmiňovaný projekt se ještě v praxi nerozjel. V jiných věcech odkázal Sokola na jednatele firmy.
Zatím není jasné, jak celý projekt na jihozápad od Prahy dopadne a zda neskončí v koši. Od zasedání ve Všenorech běží lhůta, během které má být vypracován oponentní posudek k tomu, který pro firmu Matshark vyhotovil Oldřich Vacek. Tento oponentní posudek zamíří - patrně do konce dubna - na Krajský úřad Středočeského kraje právě k Aleně Bartošové, která pracuje na Odboru životního prostředí a zemědělství v Oddělení posuzování vlivů na životní prostředí.
''Záměr se nyní nachází ve fázi zpracování tohoto oponentního posudku. Po jeho obdržení náš úřad vyhodnotí, zda obdržený posudek přijme, či ho vrátí zpracovateli k dopracování. Po přijetí posudku EIA bude do 30 dnů od doručení posudku na krajský úřad vydáno závazné stanovisko EIA, a to za podmínky včasného proplacení částky za zpracování posudku oznamovatelem krajskému úřadu,'' vysvětlila pro Aktuálně.cz v tomto týdnu Bartošová.
