EET pokladny jsou slepé k nevidomým. Těm hrozí likvidace podnikání
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Od středy se elektronická evidence tržeb (EET) vztahuje i na maloobchodníky a velkoobchodníky. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) systém narovná tržní prostředí odstraněním podvodníků, jako daleko rychlejší se však projevil nezamýšlený negativní důsledek pro lidi se zrakovým postižením. Ti musí evidovat stejně jako ostatní, registrační pokladny však nejsou vybaveny ani Braillovým písmem, ani hlasovým výstupem.
„Nevidomí podnikatelé stojí před volbou, zda ukončit svou výdělečnou činnost, nebo ji dále provozovat, ale pod hrozbou vysokých sankcí,“ uvádí se v tiskové zprávě neziskové organizace Kafira, která poskytuje sociální rehabilitaci zrakově hendikepovaným. „Zákon s výjimkou pro takto postižené osoby bohužel nepočítá,“ říká Radim Miklas z Kafiry.
Situaci velmi těžce vnímá i klientka neziskové organizace Jitka Michalská, která již pět let provozuje rehabilitační masáže v Karviné. „Za dobu své praxe jsem si vybudovala širokou klientelu a nyní hrozí, že o ni přijdu. Podnikání pro mě není primárně zdrojem příjmů, ale je to hlavně příležitost být v kontaktu s lidmi a mít důvod vyjít z domu. Vůbec si nedokážu představit, jak dále v podnikání pokračovat, aniž bych porušovala zákon,“ stěžuje si.
Termín, od kterého platí povinnost pokladny používat, je pro nevidomé podnikatele „v podstatě likvidační“, uvádí organizace. „Je možné, že potřebná aplikace se na trhu časem objeví. Ovšem jedná se o technologii velmi nákladnou a navíc zaškolení uživatelů k používání takto upravené pokladny je značně časově náročné,“ říká Radim Miklas.
Jedním z možných východisek by bylo udělení výjimky za zákona pro osoby s těžkým zrakovým postižením v řádech dnů. V opačném případě může dojít k tomu, že mnoho klientů Kafiry a dalších neziskových organizací podporujících zaměstnávání zrakově postižených skončí opět v evidenci Úřadu práce.
