Není žádnou novinkou, že zbrojní koncern CSG miliardáře Michala Strnada je vidět na každoročním Tankovém dni ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech. Přesto ale letošní poslední prázdninovou sobotu zbrojovka překvapila.
Když totiž v rozbahněné aréně dojezdila historická vozidla ze západní a východní fronty druhé světové války, z odstavné plochy vyrazil prototyp nového kolového obrněnce Pandur 8×8 Evo, s nímž chce CSG uspět v miliardové zakázce české armády. A který mu už v květnu postříkala šampaňským ministryně Jana Černochová (ODS).
Nečekané a dopředu neohlášené premiéře panduru v terénu přihlížely jak tisícovky diváků, tak třeba i Miroslav Hlaváč, první zástupce náčelníka generálního štábu.
Několik minut trvající předváděcí jízda byla o to zajímavější, že nový pandur je společně s vozidly Patria AMV XP a Boxer favoritem připravované zakázky, jejíž hodnota půjde do desítek miliard korun.
Počkejte. Do konce roku
Právě v těchto dnech přitom mělo být jasnější, jakou cestou se česká armáda - konkrétně tedy lehká česká 4. brigáda rychlého nasazení - vydá. "V září se předpokládá dokončení studie proveditelnosti pro platformu kolového bojového vozidla a její vyhodnocení z hlediska životního cyklu," prohlásila v únoru Magdalena Dvořáková, mluvčí generálního štábu.
Jenže jak zjistil deník Aktuálně.cz, během letošního devátého měsíce z obrany žádné řešení nevypadne. Teď totiž Magdalena Dvořáková říká, že během září by měla být hotová pouze "pracovní verze" studie. "Kompletní by měla být do konce roku, to jsme říkali od začátku," tvrdí mluvčí.
O září přitom mluvil i náčelník generálního štábu Karel Řehka, když letos v březnu společně se svou nadřízenou Janou Černochovou a premiérem Petrem Fialou (ODS) navštívil ústředí brigády rychlého nasazení v Žatci.
"Možné politické rozhodování vlády visí na finálním stanovisku vojáků. To visí na tom, že se zpracovává studie proveditelnosti. Mě to jako náčelníka generálního štábu trápí, protože na tom visí bojeschopnost jednoho z našich klíčových prvků v kolektivní obraně," hořekoval Řehka na zdlouhavý proces.
Jak nyní vyplývá z rozhovorů reportéra deníku Aktuálně.cz s několika insidery ze zbrojního průmyslu a ministerstva obrany, k prodlužování lhůt dochází prý i proto, že se v resortu dlouho debatovalo o požadovaných specifikacích a pracovalo se s čerstvými poznatky ze současných světových bojišť.
"My potřebujeme vozidlo, které by plnilo požadavky NATO, mělo schopnost mid-life upgradu (modernizace, která prodlouží jeho životnost a zvýší jeho schopnosti, pozn. red.), abychom ho mohli dlouhodobě používat. Které vozidlo tohle zadání splní a bude ekonomicky nejvýhodnější, takové vozidlo armáda bude požadovat. Tečka. Není tam žádná preference," sesumíroval to Řehka v březnu v Žatci.
Velitel si stěžuje
Je tak jasné, že současná vláda už s náhradou pandurů nijak nepohne. Přitom sami vojáci nejsou se svými 127 pandury spokojení. Což otevřeně přiznávají. "My potřebujeme, aby u všech jednotek brigády byla tatáž platforma a pokud možno na stejné úrovni stáří. A ne abych tady měl pandura starého dvacet let a dalšího starého dva roky," připomněl už dřív Jiří Líbal, velitel 4. brigády rychlého nasazení.
Situace je o to problematičtější, že jedna část brigády používá pouze lehká obrněná vozidla Iveco, a tak česká armáda stále nemůže pro potřeby NATO vyčleňovat celou brigádu na jednom podvozku. Což by měl nákup 250 nových obrněnců a kompletní přezbrojení Líbalovy jednotky také vyřešit.
Tohle prodlužování je křiklavé i ve srovnání s jinými zakázkami, kde resort Jany Černochové nyní spěchá. To bylo zřejmé třeba na posledním jednání vlády, které proběhlo v úterý 3. září, tedy přesně měsíc před sněmovními volbami.
Utraceno přes 40 miliard. Bez soutěže
Kabinet ministerstvu obrany posvětil hned několik strategických kontraktů, jejichž hodnota jde do desítek miliard korun a u nichž navíc neproběhla ani otevřená soutěž a nakupuje se napřímo.
Ať už jde o rámcovou dohodu s Českou zbrojovkou na dodávky ručních zbraní v maximální hodnotě 5,2 miliardy korun, nákup 44 tanků Leopard 2A8 za celkových 39,3 miliardy korun či osmnáct britských vozidel Supacat za 2,1 miliardy korun pro jednotky prostějovské 601. skupiny speciálních sil.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) navíc v uplynulých dnech upozornil na věc, o níž deník Aktuálně.cz informoval už na konci loňského roku. Ministerstvo obrany během prosince 2024 utratilo na zálohových platbách dříve uzavřených kontraktů 50 miliard korun, celkově šlo loni do těchto "předplateb" 71,3 miliardy korun.
"Skutečnost, že tyto prostředky byly vynaloženy, však sama o sobě nezaručuje posílení obranných schopností České republiky," zhodnotil NKÚ. "Na celkové sumě vyplacených záloh v roce 2024 měly klíčový podíl i zálohy naplánované již v předchozích letech, a to i na projekty zasmluvněné za minulé vlády," brání Černochovou a s ní končící vedení ministerstva obrany jejich mluvčí Karel Čapek.
