I letos si totiž smějí vybrat pouze jedinou školu, za rok by už však zase mohli dostat možnost podat přihlášek více.
Ministerstvo totiž hodlá předložit ve sněmovně novelu, která by dětem vrátila někdejší komfort při voblě dalšího studia. Možnost podat si dvě přihlášky tu už byla, sociálnědemokratická ministryně školství Petra Buzková ji však zrušila.
Mluvčí nynější ministryně školství Ondřej Gabriel Aktuálně.cz řekl, že úřad už změnu v přihlašování na střední školy připravuje. "V příštím přijímacím řízení na střední školy už by mohla být možnost podat si přihlášku na větší počet škol," vysvětlil Gabriel.
Kdo to podpoří?
Deník Aktuálně.cz oslovil několik politiků, aby zjistil, jakou má návrh ministerstva ve sněmovně šanci. Ukázalo se, že opozice je mu nakloněna více než jeden z koaličních partnerů. Zatímco stínový ministr školství Jiří Havel (ČSSD) by byl ochotný návrh podpořit, lidovecká specialistka na oblast školství Michaela Šojdrová je proti.
Přihlášky a zkoušky
- Žáci musejí odevzdat svou přihlášku do středy 28. února řediteli základní školy, ten je ze zákona povinen přihlášky rozeslat na střední školy do 15. března.
- První kolo přijímacích zkoušek na střední školy se koná v pondělí 23. dubna. Jiným případem jsou talentové zkoušky, které se již konaly od 15. do 31. ledna. Druhá a další kola stanovují ředitelé. V těchto kolech je možné si podat neomezené množství přihlášek.
"Chápu, že to může mít psychologický efekt, ale na druhou stranu tak vzniká mnohem jistější prostředí, že bude žák přijat," hájí praxi jediné přihlášky. "Školy se také nemusejí bát, že jim hodně lidí nakonec odřekne. Zrušením omezení na jednu přihlášku by vznikl chaos a přibyla by další administrativní práce. Pokud by takový návrh skutečně přišel, nepodpořím ho," řekla Aktuálně.cz Šojdrová.
Za ministryní školství Danou Kuchtovou ze Strany zelených stojí v této otázce také školští odborníci. Podle nich je omezení jen zbytečnou administrativní bariérou.
"Můj osobní názor je, že školy jsou zde pro studenty a ne naopak. Přestože školám s tím vznikne více práce, tak by pro větší pohodu zájemců o studium měly umožnit více přihlášek už v prvním kole. Z odborného hlediska si ale nemyslím, že by ona jedna přihláška měla nějak velký vliv na jejich psychiku, děti se snadno adaptují," řekl Václav Mertin z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Plán ministertva: Zkoušky zrušíme úplně
V dlouhodobých plánech nové ministryně školství Dany Kuchtové (Strana zelených) se pak dokonce počítá s tím, že by se přijímací žkoušky na střední školy zrušily úplně. "Zdůrazňuji ale, že případné zrušení přijímacích zkoušek na střední školy je zatím hudbou budoucnosti," upozorňuje mluvčí ministertva Ondřej Gabriel.
S tímto plánem v podstatě souhlasí i školské odbory, problém ale podle nich je, že nikdo zatím nemá takovou razantní změnu detailně promyšlenou.
"S názory Dany Kuchtové tak, jak je znám z tisku, souhlasím. Problém ale je, jak na to. Podle mě ani samotná Strana zelených neví, jak to zařídit. Nejde tedy o politickou neprůchodnost, ale o neexistenci funkčního mechanismu, jak technicky přijímání na střední (i vysoké) školy zajistit," myslí si předseda Asociace školských odborů Učitelského odborového klubu Radek Sárközi.
Tohle by neprošlo
To, že zrušení přijímacích zkoušek je nyní neprosaditelné, potvrzují postoje experta ČSSD Jiřího Havla a lidovecké političky Šojdrové.
"Byl by to velký skok do neznáma. Je to sice hezká idea, ale dost naivní. Nyní, když je demografický pokles, se děti většinou dostávají na školy, kam chtějí, výjimkou jsou jen některá prestižní gymnázia hlavně v Praze," řekl Jiří Havel.
"Nemyslím si, že je potřeba současný systém úplně měnit. Nikdo si u mě ještě nestěžoval," uvedla Michaela Šojdrová.
Jana Straková, šéfredaktorka měsíčníku Moderní vyučování, na věc nahlíží podobně a nemyslí si, že by zrovna přijímací zkoušky byly tak důležitým tématem.
"Domnívám se, že problém přijímacích zkoušek je v našem systému dlouhodobě přeceňován. Pokud paní ministryně zruší administrativní bariery typu pouze jedné přihlášky nebo zkoušek na všechny státní školy v jeden den, pokud budou učiněny kroky k tomu, aby se nabídka v regionech co nejvíce přizpůsobila poptávce, nevidím důvod, proč by přijímací zkoušky neměly do několika let zaniknout samy od sebe."
Chyba systému: nabídka neodpovídá poptávce
Za nejzávažnější systémovou chybu považuje Radek Sárközi nerovnoměrné rozložení studijních oborů, které neodpovídá poptávce a znemožňuje tak studovat mnoha žákům zvolenou školu.
"Podle mě by zrušení přijímaček musela předcházet změna struktury středoškolského a vysokoškolského studia. Například naše střední školy jsou příliš oborově vymezené. Žák ze základní školy jde studovat na kuchaře či účetního. Totéž se týká i vysokých škol, kde se navíc požaduje znalost oboru, který jde student teprve studovat," soudí Sárközi.
I podle stínového ministra Jiřího Havla jsou často školy příliš úzce specializované.
"Asi před rokem jsme kvůli tomu společně s kolegyní Petrou Buzkovou zahájili program na zvyšování počtu studentů se všeobecným vzděláním. Uvědomujeme si, že úzce zaměřené obory pak způsobují velké problémy na vysokých školách, kdy se studenti často nedostanou přes první semestr například jen proto, že neumí matematiku," říká Havel.
Řešení přijímání studentů na střední školy Radek Sárközi spatřuje ve srovnávacích testech z obecných studijních předpokladů. "Vykročením na tuto cestu jsou testy společnosti Scio, které letos využije několik vysokých škol. Některé kraje je využívají i pro přijímačky na střední školy, například Středočeský a Jihomoravský."
Podobný názor má i Michaela Šojdrová. "Když už by se mělo něco měnit, tak jako jedinou schůdnou variantu vidím srovnávací testy na základních školách."
Ani v tomto bodě se politici napříč stranami neshodnou. "Takový systém by byl velmi drahý a vyžadoval by mnoho další byrokracie. Stačí se podívat na problémy se státními maturitami. Srovnávací zkoušky by se musely konat třeba pětkrát a braly by se jen tři nejlepší, aby to mělo nějakou validitu, cena by byla vysoká a výsledek nejistý," oponuje Havel
