Hlavě státu podle průzkum rozhodně či spíše důvěřuje 51 procent obyvatel, o dva procentní body méně než letos v létě. Naopak 46 procent oslovených Petru Pavlovi vyjádřilo různou míru nedůvěry. Vládě důvěřuje 23 procent lidí, opačný postoj ke kabinetu Petra Fialy (ODS) zaujímají tři čtvrtiny Čechů.
Důvěra v prezidenta Pavla je nejnižší od loňského jara, kdy se ujal funkce. Jeho dosavadním minimem bylo 52 procent loni na podzim. Míra nedůvěry pak v aktuálním průzkumu vyrovnala jeho nejslabší výsledek z podzimu 2023. "Po změně na pozici hlavy státu, když Petr Pavel vystřídal v prezidentském úřadu svého předchůdce Miloše Zemana, se výrazně s důvěrou k vládě, Poslanecké sněmovně i Senátu propojila i důvěra prezidenta," konstatuje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Poslanecké sněmovně podle průzkumu důvěřuje 24 procent občanů, zatímco 73 procent nikoliv. Senátu důvěru vyjádřilo 32 procent dotázaných, a 62 procent horní komoře Parlamentu naopak nedůvěřovalo.
Podstatně lépe jsou na tom s důvěrou obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí, a starostové. U obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahuje 65 procent a nedůvěry 23 procent. Důvěru starostům vyjádřilo dokonce 68 procent respondentů, opačný postoj zaujalo 22 procent dotázaných. Hodnocení krajských zastupitelstev a hejtmanů průzkum tentokrát nezahrnoval, protože názory CVVM sbíralo v době krajských voleb do zastupitelstev krajů na konci září.
V porovnání s průzkumem z letošního léta se podzimní hodnocení zkoumaných institucí statisticky významně nezměnilo, uvedli autoři. "U vlády a Poslanecké sněmovny navzdory určitému zlepšení oproti podzimu 2023 zůstává důvěra na zřetelně horší úrovni, než byla v období od roku 2018 až do prvního pololetí roku 2023," píše centrum. V případě prezidenta je z výsledků průzkumu patrný pokles důvěry v porovnání s prvními třemi čtvrtinami loňského roku, kdy hlavě státu vyjadřovalo důvěru 58 procent dotázaných.
Kromě důvěry v ústavní instituce zajímal autory průzkumu i názor Čechů na politickou situací v zemi. Spokojeno s ní je 15 procent lidí, nespokojenost dalo najevo 63 procent dotázaných. Zhruba pětina respondentů volila odpověď "ani spokojeno, ani nespokojeno."
Ani hodnocení politické situace se oproti letošnímu létu významně nezměnilo. V porovnání s loňským podzimem vyznívá trochu lépe. Snížil se podíl nespokojených o šest procentních bodů a podíl pozitivního hodnocení meziročně o pět procentních bodů vzrostl. "Hodnocení politické situace ovšem nadále zůstává být výrazně horším, než většinou bývalo v letech 2014 až 2020 s výjimkou krátkodobého propadu z roku 2017 spojeného s tehdejší hlubokou vládní krizí," uvádí CVVM.
