Druhá vlna bere Schillerové vítr z plachet. Návrh rozpočtu je zřejmě nereálný
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Počty nakažených koronavirem se blíží deseti tisícům denně, panují obavy z kolapsu nemocnic a vláda musí kompenzovat firmy, kterým znovu znemožnila podnikání. Kabinet má do toho příští týden schvalovat návrh státního rozpočtu pro rok 2021, který připravila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Parametry návrhu však ekonomové i třeba guvernér ČNB Jiří Rusnok nepovažují za reálné.
Schillerová počítá s deficitem 320 miliard korun, který má ještě dodatečně prohloubit daňový balíček za zhruba sedmdesát až osmdesát miliard korun. „Prognóza rozpočtových příjmů přestává být aktuální a ten výsledek bude horší, než jsou odhadované příjmy. I kdyby se nezměnila strana výdajů, tak deficit sám o sobě bude o něco vyšší,“ uvedl Rusnok s odkazem na prudké zhoršení druhé vlny pandemie.
Vyšší schodek očekává také hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Dosavadní ekonomické prognózy jsou současným epidemickým vývojem výrazně zasaženy. To znamená, že i prognóza ministerstva, na základě které se tvořil návrh rozpočtu pro příští rok, je v tuto chvíli do určité míry zastaralá. To zvyšuje šanci na růst deficitu nad rámec současného plánu,“ míní ekonom.
Následující vývoj bude podle analytika BH Securities Štěpána Křečka záviset na zvolené vládní strategii v boji proti druhé vlně koronaviru. Kabinet Andreje Babiše (ANO) by podle něj měl držet stabilní makroekonomické ukazatele i za cenu vyššího dluhu.
„Vláda by měla navrhnout štědrá kompenzační opatření, která budou stabilizovat ekonomiku,“ řekl Křeček. „To samozřejmě bude provázeno růstem schodků v letošním a především v příštím roce. Proto bychom určitě neměli být překvapení, když v roce 2021 bude vyšší schodek než v roce 2020,“ dodal.
Kromě kompenzací pro firmy i obyvatele, které se zřejmě přelijí do příštího roku, zřejmě dojde na další změnu na příjmové straně rozpočtu, se kterou Schillerová původně nepočítala, a to je odklad další vlny elektronické evidence tržeb. Ta měla začít platit začátkem ledna pro řemeslníky, kadeřnice či lékaře.
„Nyní v době omezování kontaktů si neumím představit, že by si podnikatelé kupovali nové pokladny a vyřizovali další nutné věci,“ uznala Schillerová, která bude o odkladu jednat s podnikatelskými svazy.
Navrhovaný deficitní rozpočet kritizovala v minulých týdnech Národní rozpočtová rada, podnikatelé, odbory i opozice. Vláda podle nich není rozpočtově odpovědná a zbytečně utrácí například rušením superhrubé mzdy.
Letošní půlbilionový schodek bude podle ekonoma Seidlera stačit. „Do příchodu druhé vlny pandemie čísla směřovala k deficitu nižšímu, a to kolem 380 miliard korun za celý rok. Ve schváleném deficitu tak stále existuje dostatečný prostor pro fiskální podporu,“ domnívá se ekonom.
