Do firem nastoupí tisíce státních zaměstnanců. Nůžky mezi platy a mzdami se sevřou
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Plán příští vlády seškrtat administrativní pozice na přebujelých ministerstvech a dalších úřadech oživí trh práce. Firmy kvůli nízké nezaměstnanosti poptávají tisíce lidí, které by mohly získat. Odborníci jsou přesvědčeni, že kromě úspor ve výdajích přinese chystané opatření, které chce koalice Spolu s Piráty a STAN předložit do roka, i další pozitiva. ODS, KDU-ČSL a TOP 09 měly v programu snížení počtu úředníků o třináct procent.
„Nová vláda by měla hledat cesty, jak snížit takzvané kvazimandatorní výdaje, k nimž patří především prostředky na platy zaměstnanců státu,“ souhlasí se záměrem šéf odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Důvodem není jen to, že mnozí podnikatelé považují orgány veřejné správy, které platí z daní, za málo efektivní. „Při redukci počtu úředníků a dalších nadbytečných zaměstnanců se může projevit i další dividenda. Řada z nich, i když třeba po jisté rekvalifikaci, by nepochybně našla uplatnění v privátním sektoru, kterému se soustavně nedostává potřebná pracovní síla,“ dodal Minčič.
Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989
Také hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček očekává, že nastupující kabinet přibrzdí dramaticky rostoucí výdaje na platy. „To by postupně mělo vyústit v převod zaměstnanců ze státní správy do soukromého sektoru, kde je akutní nedostatek pracovních sil,“ potvrdil.
Vedle impulzu pro trh práce napomůže zeštíhlení úřadů k alespoň částečnému snížení rozdílů mezi platy a mzdami. Na škodlivost rozevírání nůžek mezi příjmy ve veřejném a soukromém sektoru upozorňují firmy už delší dobu.
Přesto vláda Andreje Babiše (ANO) před měsícem rozhodla o dalším plošném zvýšení platů o 1400 korun s úpravami pro učitele a zdravotníky. Končící ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už posílila návrh rozpočtu o 9,8 miliardy korun. Téměř čtyři miliardy by ještě musely dodat samosprávy a 2,4 miliardy veřejné zdravotní pojištění.
Kandidát na šéfa státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) je proti. „Pokud vláda přijme socialistický návrh, že všem přidá stejně, myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý,“ řekl. V každém úřadu jsou podle něj zaměstnanci skvělí, průměrní a ostatní, přičemž Babišův kabinet mezi nimi vůbec nerozlišuje. „Problém není částka, ale princip,“ podotkl Stanjura.
Na bobtnání veřejného sektoru a zároveň na jeho klesající výkonnost opakovaně upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad. Přestože největší přírůstky nových zaměstnanců má v posledních pěti letech regionální školství, celkové zvýšení výdajů na platy o téměř devadesát miliard korun se týkalo školství pouze z 58 procent. „Necelá polovina růstu platů připadala na ostatní pracovníky státu,“ stojí v srpnovém závěru NKÚ.
Mezi průměrným platem a mzdou je rozdíl 3900 korun
- V prvním pololetí činil průměrný hrubý plat ve veřejné správě 43 232 korun.
- Oproti tomu průměrná hrubá mzda v soukromém sektoru byla 39 332 korun.
- Ve státních a veřejných službách pracovalo 652 100 lidí, což je téměř pětina všech zaměstnanců v Česku.
Pramen informační systém o průměrném výdělku MPSV
