Definitiva v kauze brutální vraždy: Trest 25 let platí

Tomáš Fránek
6. 6. 2008 13:45
Ústavní soud řešil vraždu v Litvínovicích

Brno - Případ jedné z nejbrutálnějších vražd v Česku z poslední doby, zastřelení tří lidí v jihočeských Litvínovicích, s definitivní platností končí.

Ladislav Pacovský, kterého soudy za zastřelení dvou lidí poslaly do vězení na dvacet pět let, neuspěl se svou stížností u Ústavního soudu. Ten jeho stížnost odmítl.

Už dříve ústavní soudci zamítl i stížnost Pacovského syna Johna, který si odsedí jedenáct let.

Vražedná pomsta

Otec a syn Pacovští podle obžaloby zastřelili v červenci 2003 na litvínovické silnici tři muže: manžela, syna a zetě ženy, jejíž sestra se přátelila s Pacovského bývalou manželkou Hanou. S ní se Pacovský přel o dům.

Podle některých svědků byl vražedný útok pomstou za to, že rodina Haně pomáhala. Pacovský starší má podle posudků psychické problémy.

Ladislav Pacovský podle soudu zastřelil zezadu dvě z obětí, třetí vraždu spáchal jeho syn John.

Ladislav Pacovský se u Ústavního soudu snažil zpochybnit znalecké posudky, pak to, že Nejvyšší soud jednal bez jeho přítomnosti a do třetice namítal, že člověku s rakouským pasem bylo omezeno jeho právo na proces v němčině - jazyce, ve kterém nejlépe rozumí.

Podrobné a důkladné dokazování

Senát Ústavního soudu vedený soudkyní Michaelou Židlickou ale všechny Pacovského námitky odmítl.

Podle ústavních soudců bylo provedeno podrobné a důkladné dokazování celé události.

Neuspěla ani jazyková námitka k procesu. Pacovský se podle soudů narodil v roce 1953 a hlásí se k české národnosti, emigroval do Rakouska v 80. letech minulého století a střídavě žil v obou zemích.

„Z uvedených skutečností a podle jazykových projevů stěžovatele (Pacovského) pak obecné soudy dovodily, že v jeho případě nejde o situaci, kdy stěžovatel zjevně neovládá jednací jazyk soudu, přičemž Ústavní soud v jejich postupu neshledal rozpor s příslušným ustanovením trestního řádu," rozhodli ústavní soudci.

A pokud Pacovský nesouhlasil se znaleckými posudky z balistiky a chemie, měl to udělat dříve než právě u Ústavního soudu.

„Ústavní soud nemůže zabývat pozdě uplatněnými námitkami, neboť neprošly (a pro chybný procesní postup stěžovatele projít nemohly) přezkumem obecných soudů," dodali ústavní soudci.