


Bizarní kauza z Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) má pokračování. Kriminalisté zahájili trestní řízení pro podezření z těžkého ublížení na zdraví kvůli implantacím defibrilátorů, které nebyly potřebné nebo doporučené. Týká se to několika set pacientů, sdělil policejní mluvčí Libor Hejtman. Zatím nebyl nikdo obviněn, uvedla policie. O bizarním případu informoval v prosinci web Aktuálně.cz.

Fakultní nemocnice Olomouc se dostala do hledáčku policie už koncem loňského roku. Odbor hospodářské kriminality olomouckých policistů začal prověřovat závažné podezření, že tamní lékaři implantovali defibrilátory i pacientům, kteří to vůbec nepotřebovali.
Třeba podle svědectví, které jako první přineslo Aktuálně.cz, dostal defibrilátor i pacient, kterého zdravotníci ten samý den převezli do hospicu. „Lékaři věděli, že umírá a defibrilátor nepotřebuje, přesto mu ho voperovali,“ popsal redakci pracovník, který si nepřál zveřejnit své jméno. Redakce ho ale zná. Nešlo podle něj navíc o první takový případ.
Policie nyní oznámila, že se skutečně podezřením na provádění neindikovaných implantací defibrilátorů zabývá. „Na základě vlastního šetření a provedeného znaleckého posudku jsme zjistili závažná podezření na dlouhodobé a systematické provádění neindikovaných implantací Implantabilních kardioverter-defibrilátorů (ICD) u několika set pacientů se závažnými srdečními problémy ze strany zaměstnanců 1. interní kliniky – kardiologické v rozmezí doby od roku 2015 do února 2025,“ uvedl policejní mluvčí Hejtman v tiskové zprávě.
Kriminalisté už zahájili úkony trestního řízení, mluví o spáchání zvlášť závažných zločinů. Pachatelé se podle nich mohli dopustit „těžkého ublížení na zdraví, podvodu a přečinu ublížení na zdraví“. Pokud se tato podezření potvrdí, hrozí za ně až odnětí svobody na pět až dvanáct let. „Obviněný ale v této souvislosti prozatím nikdo nebyl,“ podotýká mluvčí olomoucké policie.
Upřesnil také, že případ souvisí se studií PROFID EHRA, na které se podílela právě Fakultní nemocnice Olomouc. Protože jde o projekt financovaný z prostředků Evropské unie, dozoruje kauzu Úřad evropského veřejného žalobce.
Nemocnice ale už dříve odmítla, že by byli souvislosti s implantacemi ICD poškození pacienti.
Podle informací Aktuálně.cz se policie začala o dění v olomoucké fakultní nemocnici zajímat jen krátce poté, co se mezi zaměstnanci rozhořel spor. Ten se týkal právě použití zdravotnických přístrojů, jako jsou kardiostimulátory a defibrilátory – tedy miniaturní přístroje vkládané pod kůži pacienta.
Někteří lékaři je měli údajně zašívat i do umírajících lidí, kterým už k užitku nebyly. Podle smluvní dokumentace, kterou má redakce k dispozici, totiž dostávali lékaři od výrobce těchto přístrojů za každého pacienta finanční odměnu. Jak vysoká odměna to byla, ale odmítla nemocnice sdělit. „Museli bychom o to požádat smluvního partnera,“ uvedl její mluvčí Adam Fritscher a na další dotazy už neodpověděl.
V oficiálním tiskovém prohlášení pak jen uvedl, že se studie PROFID EHRA skutečně týkala implantace defibrilátorů. Lékaři podle něj porovnávali dva léčebné postupy - optimální farmakologickou léčbu doplněnou o implantaci ICD a farmakologickou léčbu bez implantace přístroje. Na tom, jestli jsou implantace u všech pacientů zařazených do studie vhodné, ale nebyla mezi všemi odborníky shoda.
Tento spor byl rovněž jedním z důvodů personálních změn ve vedení kliniky, kdy z jejího čela loni v únoru odešel profesor Miloš Táborský, kterého v září 2025 vystřídal Alan Bulava. Táborský dlouhodobě odmítá, že by při léčbě pacientů pochybil, a uvádí, že vždy postupoval v souladu s nejlepším dostupným odborným poznáním.
Redakce Aktuálně.cz loni oslovila Táborského, který 1. interní kardiologickou kliniku při olomoucké fakultní nemocnici několik let vedl, v únoru letošního roku ale ve své funkci náhle skončil. Táborský se však o dění na klinice odmítl bavit.
„Ne, děkuju. Nemůžu teďka. Já ještě dodělávám nějakou aktivitu, jo? Děkuju,“ řekl kardiolog do telefonu, když měl reagovat na vznesená podezření. Na další SMS dotazy nereagoval.
Olomoucká nemocnice předala na základě soudního příkazu policii veškerou studijní a zdravotnickou dokumentaci a plně s ní spolupracuje, uvedli její zástupci.
„Chceme, aby se jasně ukázalo, zda skutečně někdo pochybil, popřípadě jak a proč k tomu došlo. Jsme připraveni na výsledek adekvátně reagovat. Chci znovu ujistit, že jsme pacienty ve studii opakovaně prověřili, jsou léčeni adekvátně jejich diagnózám a v souvislosti se zařazením do mezinárodní studie nedošlo k poškození jejich zdraví,“ uvedl minulý týden ředitel nemocnice Roman Havlík.
Redakce Aktuálně.cz se na dění ve Fakultní nemocnici Olomouc zeptala i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO). Ten ale řekl, že prozatím žádné kroky neplánuje. Nevyšle ani do nemocnice audit. „Jakmile něco prověřuje policie, nedává smysl, aby tam chodila i kontrola z ministerstva zdravotnictví,“ řekl Vojtěch.
Současně ale připustil, že by mělo vedení resortu lépe nastavit pravidla pro klinické studie v českých nemocnicích. „Už jistý záměr mám,“ uvedl Vojtěch bez bližších podrobností.



Národní rozpočtová rada (NRR) považuje na krajně nepravděpodobné až vyloučené, že by některé výdaje v kapitole ministerstva dopravy, označené jako výdaje na obranu, byly uznány podle metodiky Severoatlantické aliance (NATO) jako obranné výdaje. Poslancům z rozpočtového výboru to dnes řekl předseda NRR Mojmír Hampl.



Scéna jak z akčního filmu se odehrála na jedné z italských dálnic v pondělí 9. února, konkrétně u obce Tuturano, na komunikaci spojující Lecce a Brindisi. Ozbrojený gang zde za bílého dne přepadl pancéřovou dodávku, která údajně převážela cennosti. Podle zahraničních médií se poškozená firma zaměřuje na luxusní hodinky nebo i peníze.



Záhadný meteorit přezdívaný Černá kráska, který na Zemi doputoval z Marsu, obsahuje výrazně více vody, než se dosud předpokládalo. Ukazuje to nová studie založená na moderní metodě neutronového skenování. Objev posiluje teorii, že Mars byl v dávné minulosti mnohem vlhčí planetou – a možná i místem, kde mohl vzniknout jednoduchý život.



Probíhající zimní olympiáda v Itálii znovu otevírá otázku, kde leží hranice mezi odvahou, rizikem a odpovědností. V kulisách slavnostních ceremoniálů a sportovních příběhů tak vyvstávají i vzpomínky na nejtemnější momenty moderní olympijské historie. Mezi ně bezesporu patří i smrt gruzínského sáňkaře Nodara Kumaritašviliho, který v únoru 2010 zahynul při tréninku na hrách v kanadském Vancouveru.



Americký prezident Donald Trump tvrdě kritizoval lyžaře Huntera Hesse. Ten totiž na zimní olympiádě v Miláně vyjádřil znepokojení ohledně dění ve Spojených státech. Trump ho v reakci označil za „lůzra“. Amerických sportovců, kteří na olympiádě kritizovali politiku současné administrativy, je přitom víc.