Úřad upozornil na mimořádně velký rozsah soudcova prohřešku - za čtvrt roku si podle něj prohlédl neanonymizované dokumenty z dvou stovek spisů osmi různých soudních senátů. Soudce se hájí tím, že kontroloval svou asistentku.
Vrcha podle žaloby od 5. října do 25. prosince loňského roku neoprávněně vstupoval do spisů v elektronickém informačním systému pro okresní soudy.
"Tímto jednáním podle kárné žaloby závažně porušil právní předpisy k ochraně osobních údajů i pravidla pro práci s informační technikou, čímž ohrozil důvěru veřejnosti v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů," uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Vrchovu argumentaci, že kontroloval práci asistentky, kterou sdílel s místopředsedou vyškovského soudu Alešem Vylamem, Decroix odmítla. "Takové důvody nelze považovat za legitimní pro nahlížení do spisů, které mu nebyly přiděleny, a to ani podle předcházející judikatury kárného senátu Nejvyššího správního soudu. K nahlížení do dokumentů ve spisech ostatních senátů se pak JUDr. Vrcha nevyjádřil vůbec," uvedl úřad.
Ministerstvo se o Vrchově případu dozvědělo poté, co se na úřad v červnu obrátil právě Vylam, který tehdy zastupoval předsedu vyškovského soudu. Vylam upozornil na Vrchův soukromý web, kde soudce zveřejnil dokumenty, v nichž se negativně vyjadřoval o Vylamovi, jejich společné asistentce i bývalé předsedkyni soudu. Z Vrchových textů pak úřad pojal podezření, že některé z informací získal soudce nahlížením do ISAS. To se poté potvrdilo. Podle ministerstva tam zjistil skutečnosti, které pak využíval ve svých neúspěšných sporech s vedením soudu.
Vrcha sdělil, že sdílená asistentka pracovala pro senát místopředsedy soudu Vylama "v desítkách případů" i ve dnech, kdy měla podle rozvrhu práce pracovat pro něj. Zmínil také, že Vylam si s asistentkou tyká. Zkritizoval, že předsedkyně soudu mu následně asistentku odebrala a on musí sám bez asistenta řešit tu nejsložitější civilní agendu, což není možné bez práce o víkendech.
Ohledně nahlížení do dokumentů dalších senátů uvedl, že souviselo s výkonem jeho soudcovské funkce. Kárná žaloba je podle něj odplatou za jeho předchozí kritiku ministerského odboru dohledu ve vztahu k Vylamovi.
Ministr spravedlnosti může podat kárnou žalobu proti soudci, státnímu zástupci a soudnímu exekutorovi. Decroix podala kárnou žalobu na jednoho soudce a jednoho exekutora, její předchůdce Pavel Blažek (ODS) kárně zažaloval jednoho soudce a čtyři soudní exekutory. Marie Benešová (za ANO) předtím podala kárné žaloby na šest soudců, tři státní zástupce a tři exekutory.
Kárné žaloby nyní v prvním stupni projednávají specializované senáty u vrchních soudů. Předsedkyně jednoho ze senátů Michaela Pařízková nedávno při rozhodování o jiné kárné žalobě apelovala na justiční činitele, aby si spory mezi kolegy na jednotlivých soudech řešili interně a neventilovali je ve veřejných kárných řízeních.
