ČR převzala šéfování V4, zaměří se na finance, jádro a integraci

Visegradská čtyřka

Visegradská čtyřka • Zdroj: ctk

ČTK

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Koordinace postojů k návrhu rozpočtu EU, energetická bezpečnost, jaderná energetika či evropská integrace západního Balkánu budou patřit k prioritám ročního českého předsednictví ve visegrádské čtyřce (V4). Praha je převzala v pátek od Slovenska. Do V4 patří ještě Maďarsko a Polsko. Uskupení vzniklo v době před vstupem těchto zemí do EU, nyní se v unii snaží členové V4 své postoje koordinovat na evropské úrovni.

Jednotným hlasem podle nich mluví členské země Visegrádu většinou tehdy, když jde o peníze. „Evropská komise předloží návrh finančního rámce a debata k němu bude jednoznačně nejdůležitějším společným tématem našeho předsednictví,“ uvedlo na dotaz české ministerstvo zahraničí. Koalice V4 ale nebývá soudržná vždy, jednota trpí, když se jedná například o zemědělství.

Původně visegrádská trojka, od rozpadu Československa v roce 1993 visegrádská čtyřka (V4), vznikla na základě deklarace, podepsané 15. února 1991 prezidenty Československa Václavem Havlem, Polska Lechem Walesou a Maďarska Józsefem Antallem v severomaďarském městečku Visegrád.

Prvotní nadšení ovšem vzalo za své. V roce 1992 česká vláda v čele s tehdejším premiérem Václavem Klausem kladla spíše důraz na činnost CEFTA a Středoevropské iniciativy (SEI). Ani politika slovenského premiéra Vladimíra Mečiara vzájemným kontaktům neprospěla.

Oživení V4 přinesl rok 1998, kdy na Slovensku skončila Mečiarova vláda a v ČR se k moci dostali sociální demokraté. Oficiálně byla spolupráce obnovena v květnu 1999 na summitu v Bratislavě. Budoucnost V4 spočívá podle analytiků právě ve spolupráci v rámci EU, experti letos hovořili o oživení V4 po době určité skepse.

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu