"Budeme se bavit o lepší technologii Cell Broadcast, kdy se vám zpráva objeví přímo na displeji telefonu. Už jsme se bavili o tom, že pan premiér, pan ministr průmyslu a obchodu, já osobně budeme vyjednávat s operátory, abychom našli rychlé řešení," řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) loni 31. ledna po jednání Bezpečnostní rady státu.
Bylo tehdy šest týdnů po útoku střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který tam tři dny před Štědrým dnem zavraždil 14 lidí a dalších 25 zranil. Součástí mimořádně rozjitřené reakce veřejnosti byla kritika ze strany některých přeživších útoku, že neměli podrobné informace od autorit o tom, co se děje a jak se mají zachovat.
Aktuálně.cz má k dispozici dokumenty, podle nichž se Rakušanova slova začínají naplňovat. Jeho resort, ministerstvo obrany, armáda a tři největší mobilní operátoři jsou na začátku zavedení zmíněné technologie. Ta zaručí včasné odeslání varovné SMS na všechny mobilní telefony v zemi.
Místo sirén SMS pro všechny
"Realizace systému Cell Broadcast je možností, jak skokově a za relativně nízké náklady zmodernizovat systém varování obyvatelstva před hrozícím nebezpečím. Tím může být přírodní katastrofa, ekologická havárie a ozbrojený útok jednotlivce či nepřátelského státu," stojí v únorovém materiálu vnitra, jenž v příštích týdnech zamíří na vládu.
Stávající varovný systém představují rotační sirény. Lze je vnímat jednu minutu každou první středu v měsíci, kdy probíhá jejich zkouška. Jejich nedostatkem je omezený dosah, pokrývají jen dvě třetiny rozlohy země. Další nevýhodou je, že spuštění sirén z podstaty věci neprovází popis krize ani doporučený postup.
Sirény doplňuje už existující systém varovných SMS, jenž spadá pod resort vnitra. Ten ale zvládne rozeslat jen 200 tisíc zpráv na předem definovaném území. Navíc kvůli omezeným kapacitám mobilních operátorů může docházet k tomu, že SMS se podaří doručit se zpožděním až desítek minut.
Hlavní devízou Cell Broadcast je schopnost informovat neomezený počet uživatelů mobilních telefonů o nebezpečí včetně popisu opatření. Sdělení lze reprodukovat dále, protože technologii bude "možné propojit s mobilními aplikacemi, informačními tabulemi ve městech a dopravě, s informačními systémy krizového řízení i sociálními sítěmi".
Vnitro, hasiči, armáda a operátoři
Za stát se na zavedení a údržbě systému budou podílet vnitro, respektive hasičský záchranný sbor, ministerstvo obrany a armáda. Budou provozovat technické řešení, které v případě krize vytvoří základní sdělení. Podle povahy hrozby ho vyšle policie, armáda či hasiči. Zprávu od nich přijmou mobilní operátoři, na kterých je další krok.
"Jedná se o technickou komponentu, která je přímo napojená do jádra mobilní sítě a zajišťuje distribuci výstražné zprávy všem zákazníkům daného operátora. Výsledkem je, že vy jako zákazník obdržíte na displej svého telefonu upozornění, že se například máte jít schovat, protože se žene tornádo," vysvětlil Aktuálně.cz prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.
Stát a tři hlavní operátoři finalizují znění memoranda, jež nastaví milníky projektu, určí úkoly jednotlivých stran a deklaruje ochotu všech se do výstavby systému pustit. Současně se připravuje vyhláška stanovující pravidla pro úhradu investičních a provozních nákladů projektu.
Náklady státu na vybudování Cell Broadcast budou 100 milionů korun. Operátoři do projektu vloží 130 milionů, které jim ovšem stát vrátí. "V praxi to probíhá tak, že investiční náklad je splácen v souladu s odpisy a provozní náklad se proplácí průběžně, tak jak přichází jeho potřeba," podotkl Grund. Roční provoz pak bude stát 51 milionů.
Start projektu na jaře
Vybudování systému bude trvat rok až rok a půl od chvíle, kdy dostane zelenou. Připomínky k projektu mohou úřady a další dotčené instituce vznést do středy příštího týdne. Až se vypořádají, materiál projedná vláda Petra Fialy (ODS). Schvalovat by ho tak mohla už během března.
"Všechny strany dělají maximum pro to, abychom mohli budování systému Cell Broadcast v České republice odstartovat na jaře roku 2025," sdělila Aktuálně.cz Klára Ochmanová, mluvčí hasičského záchranného sboru, jenž se bude na řešení podílet za ministerstvo vnitra.
Popisovanou technologii v současnosti užívají už desítky zemí Evropy i zbytku světa, jako jsou Rakousko, Itálie, Brazílie, Izrael, Saúdská Arábie či Jižní Korea. Vedle České republiky se ho chystají vybudovat či ho dokonce už testují Indie, Irsko, Austrálie nebo Portugalsko.
