Chudí dál nechtějí pracovat, reforma nevyšla

Petr Holub
17. 4. 2007 14:55
Změna trhu práce se odehrála jen na papíře
Úřad práce. Ilustrační foto
Úřad práce. Ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Sociální dávky se od ledna platí podle nového modelu, který má motivovat dlouhodobě nezaměstnané k práci. Podle zjištění Aktuálně.cz plán nefunguje.

Měl to být jeden z hlavních triumfů sociálnědemokratických vlád, které se pokoušely změnit sociální stát. Dávky od státu neměly napříště občany odrazovat od práce. Dokonce se plánovalo, že každý, kdo nebude chtít pracovat, o dávky přijde.

Nový zákon o hmotné nouzi při povrchním pohledu pomáhá skvěle. Tři měsíce od jeho vyhlášení klesá nezaměstnanost dosud nevídaným tempem, přitom se v některých regionech až o čtvrtinu snížil počet lidí, kteří berou dávky pro nejchudší - "příspěvek na živobytí" a "doplatek na bydlení".

Z toho logicky vyplývá, že zákon se okamžitě podepsal na zlepšení poměrů na pracovním trhu. Dlouhodobě nezaměstnaní přestávají zneužívat dávky, a raději jdou pracovat. Pokud by totiž nezačali, byli by odkázáni jen na existenční minimum těsně nad dvěma tisíci korunami na osobu měsíčně.

Deník Aktuálně.cz se proto vypravil do regionů, aby dobré zprávy ověřil.

Systémy dávek

Od ledna má Česko dva systémy sociální podpory. Kdo propadne první sítí, dopadne po druhé. Reforma zároveň zvýšila sociální podporu natolik, že do první sítě vytáhla čtvrtinu lidí ze spodní sítě.

  • 1) Dávky sociální podpory

Jsou zaměřeny na rodiny. Na některé z nich má nárok každý především rodičovský příspěvek, porodné, pastelkovné a pohřebné.
Téměř pro všechny občany jsou také přídavky na dítě, má na ně nárok ještě rodina se čtyřnásobkem životního minima.
Jen pro chudší rodiny je sociální příplatek.

V lednu byl nově zaveden příspěvek na bydlení pro ty rodiny, které za nájem a energie zaplatí víc než třetinu svých příjmů.

  • 2) Dávky v hmotné nouzi

Nárok na ně mají chudí, kterým ani dávky sociální podpory nestačí k příjmům na úrovni životního minima. Chudí mají nárok na třítisícový příspěvek na živobytí pro jednu osobu a také na doplatek na bydlení, který jim uradí nezbytné náklady.    

Úřady práce: ještě nepracují

Do ankety byly vybrány okresy, kde nezaměstnanost klesá v posledních měsících nejrychleji. Ředitelé pracovních úřadů však nadšení ochlazují.

Na Svitavsku se od počátku roku nezaměstnanost snížila z jedenácti o jeden a půl procenta. "Nemůžu vyloučit, že se vliv nového zákona projevil," říká ředitel svitavského Úřadu práce Jan Tesař a jeho odpověď je ještě optimistická.

Rekordmani v boji s nezaměstnaností jsou v Jeseníku, kde se za dvanáct měsíců snížila o čtyři procenta. "Je velmi brzo na hodnocení," ignoruje ředitel pracovního úřadu Martin Viterna zprávy o tom, že počet lidí pobírajících dávky v hmotné nouzi se dramaticky snižuje.

Pokles nezaměstnanosti má podle něho stejný důvod jako každý rok: Začíná se pracovat v lese, na poli i na stavbách, živnostníci končí své zimní prázdniny, při kterých se zapisují jako nezaměstnaní na Úřadech práce. Rychlejší pokles než v jiných letech nastal jen z toho důvodu, že také ekonomika rychleji roste.

Ještě víc je opatrný vyškovský ředitel Jan Marek, kterému se během dvou let podařilo ubrat z pěti tisíců nezaměstnaných dva tisíce. Dnes předvídá, že se pokles zpomalí: "U řady pracovních míst máme dobrou možnost, že je mohou obsadit i dlouhodobě nezaměstnaní. Je však pravda, že umístit lidi, kteří nejsou zvyklí pracovat, je mnohem obtížnější."

Specifickým případem je okres Cheb, kde se za celý minulý rok nezaměstnanost nesnížila, od Nového roku, kdy začal platit nový zákon o hmotné nouzi, však poklesla o procento.

Tamní úřednice Marie Sýsová je zcela rezolutní: "Mezi dlouhodobě nezaměstnanými žádná změna vidět nebyla."

Změna jen na papíře

Právě v chebském okrese se podařilo odhalit, proč změna v dávkách sice snížila počet nejchudších, kteří jsou závislí na dávkách v hmotné nouzi, ale nepřiměla je k práci.

Dávky v hmotné nouzi rozdělují sociální pracoviště větších městských úřadů. Jejich úředníci také mají povinnost pomáhat dlouhodobě nezaměstnaným při hledání práce.

"Řadě z nich se v lednu zvýšily dávky sociální podpory a na dávky v hmotné nouzi už nemají nárok," upozorňuje Ludmila Jelínková z městského úřadu v Aši. Téměř 10 tisíc korun měsíčně dostane každý, kdo má dítě do čtyř let, až pět tisíc může dostat občan, který nemá na byt. Takové rodiny chudinské dávky nepotřebují.

SOUVISLOSTI:

Z evidence městských úřadů vypadli i nezaměstnaní mladí lidé, kteří žijí u rodičů. Dosud mohli žádat o dávky hmotné nouze sami, napříště úředníci hodnotí celou rodinu. Řada lidí vypadla z evidence ašské radnice i z toho důvodu, že na dávky pro nejchudší má nárok pouze ten, kdo splní podmínky k vyplacení podpory v průběhu tří měsíců. Dosud stačil jen měsíc.

Ašským sociálním pracovníkům se podařilo některé dlouhodobě nezaměstnané v práci umístit, úspěch však nebyl větší než v jiných letech.

Podle Jelínkové se situace změnila jen kosmeticky: stát některým dává z levé kapsy, co dřív dával z pravé.

Zprávy z Aše potvrzuje mluvčí chebské radnice Martina Kuželová: "Začalo se velmi přísně zjišťovat, jestli nezaměstnaní nebydlí u rodičů."

Existenční minimum nefunguje

Odhalení ze západního cípu republiky potvrzuje starosta Jeseníku Petr Procházka stručnou statistikou: "V prosinci jsme vypláceli dávky v hmotné nouzi 670 rodinám, dnes jen 520 žadatelům. Přitom 223 žádostí bylo zamítnuto."

Foto: Aktuálně.cz, Ondřej Besperát

Stejné zkušenosti mají v Litomyšli na Svitavsku. "Lidé nám nevypadli z evidence, protože si našli práci," potvrzuje Alena Červinková ze sociálního odboru tamní radnice.

Její kolegyně Monika Kopecká vysvětluje, proč nefunguje hrozba existenčním minimem pro ty, kdo nechtějí pracovat.

Podle ní je prakticky nemožné dokázat, že dlouhodobě nezaměstnaný nehledá práci. Například ani nemusí chodit hledat místa v podnicích, které doporučuje pracovní úřad, stačí, když se zeptá v libovolném podniku. Je jen otázkou času najít někoho, kdo nezaměstnaného odmítne a poskytne mu tak alibi před úřady.

Jestli zákon pomůže alespoň v něčem, to se podle Moniky Kopecké ukáže během května. Do konce dubna totiž běží přechodné období, kdy se sice mění evidence dávek, chudí jsou však setrvačně vypláceni podle starého zákona.

Reálné škrty v dávkách budou testem především pro rodiny. "Mnozí absolventi si zvykli, že žijí u rodičů a dávky jsou něco jako kapesné. Teď bude na rodičích, aby své potomky donutili vydělávat."

Druhý krok je nezbytný

Úřednice z Litomyšle přesto ani v květnu velký převrat nečeká. "Souhlasím s plánem, podle kterého by byli dlouhodobě nezaměstnaní povinni okamžitě nastoupit na veřejně prospěšné práce, případně by se měli rekvalifikovat," doporučuje.

Podobný názor má i Daniel Münich z ekonomického ústavu CERGE-EI. "Pokud se zprávy o neúspěchu reformy potvrdí, bude nutné pokračovat druhým nebo třetím kolem."

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte blog Daniela Münicha

Podle Münicha nemůže uspět žádný pokus o změnu, která hned zpočátku nevyloučí ze sociálního systému všechny černé pasažéry, zneužívající dávky.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy