Praha - Zatímco zákon, který by měl přitvrdit souboj nekouřící veřejnosti s kuřáky, poslanci odkládají, rozhodly se zdravotní pojišťovny investovat do odvykací kuřácké kúry. Na boj s cigaretou mohou získat klienti pojišťoven běžně i tisíc korun.
Tisíc nebo pět stovek
Vojenská zdravotní pojišťovna a pojišťovna Ministerstva vnitra přispějí kuřákovi, který se rozhodne nekouřit, tisícikorunou. Těhotným a kojícím matkám pak ministerská pojišťovna přilepší dvojnásobkem.
Stejnou částku je možné získat od Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ta si ovšem klade podmínku - kuřák musí nejprve bez cigarety vydržet tři měsíce.
Na příspěvek mají šanci i klienti Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví. Pět set korun získají v případě, že nevyčerpají limit péče.
Potvrzení musí být
Všechny pojišťovny se samozřejmě jistí. Kuřáci musí předložit potvrzení o návštěvě specializovaného centra léčby a účtenky z lékárny. V Česku dnes funguje 23 takových center.
Nikotin pro odvykání se prodává v lékárnách v pěti formách. Jako náplast, žvýkačka, podjazyková tableta, inhalátor nebo pastilky. Kromě toho mohou kuřáci rozhodnutí pro změnu užívat léky Bupropion a Vareniklin.
Intenzivní léčba závislosti na tabáku je podle lékařů jednou z nejlevnějších a nejúčinnějších. Například ve Velké Británii je plně hrazená. Tamní systém zaplatí takovou terapii, při které rok zachráněného života stojí maximálně 30 tisíc liber.
V Česku kouří celkem 2,3 milionu lidí; z toho 1,7 milionu by chtělo přestat, milion to každoročně zkusí. Úspěšná jsou ale jen dvě až tři procenta.
Je to diagnóza
Kouření je nemoc, lékaři jej označují diagnózou F17. Podle nich je velmi podobná závislosti na heroinu a odvyká se od něj půl roku až rok. „Nejprve je to zlozvyk a pak už nemoc a těžká nemoc," říká jednoznačně Richard Češka, profesor z třetí interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice.
„Lidé ho stále dávají do souvislostí pouze s rakovinou plic, ale zapomíná se, že způsobuje především infarkt myokardu. V jejich léčbě jsme sice s Dánskem na prvním místě na světě, ale pacienti by ale neměli být klidní. Polovina lidí s infarktem umírá než se dostane k lékaři," dodal.
Kdyby poslanci schválili tvrdší zákaz kouření, podle Evy Králíkové z Centra léčby závislosti na tabáku by nemuselo v Česku 5 400 lidí ročně dostat infarkt. Statistiky vychází ze zkušeností z evropských zemí, které již zakázaly kouření například v restauracích a na veřejných místech.
Poslanci projednávají protikuřácký zákon ve výborech, na červnové schůzi ho ale schvalovat nebudou. Na plénum se novela vyvolávající spory dostane až na podzim.
