Čeští zemědělci zavádějí „chytré“ technologie, ale vracejí se i tradiční postupy
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Nejen s vodou, ale i s ostatními energiemi se zemědělské podniky snaží šetřit. Firmy i vědecké instituce proto pro ně testují nové technologie. Zároveň se vracejí k tradičním postupům, kam patří obnovování remízků a mokřadů, či k pěstování odolnějších plodin.
Jednou ze společností, které zavádějí nové technologie, je česko-slovenská firma Soitron. V Agrodružstvu Miroslav na Znojemsku, které chová dobytek i pěstuje plodiny, loni jako v prvním zemědělském podniku nainstalovala čidla pro přesné měření spotřeby energií. Senzory teď měří spotřebu elektřiny, ale počítá se i se sledováním spotřeby vody a výhledově i kvality půdy.
„Celý systém je postavený na optimalizaci odběru elektrické energie. Další úlohou je měření podílu nákladů za energii v produktech. Tedy jak spotřebovaná energie ovlivňuje cenu zemědělského produktu v přepočtu na litr, kilogram nebo na kus,“ vysvětlil zástupce firmy Radim Klabal.
Technologie využívá internet věcí, kdy jednotlivé spotřebiče či zařízení odesílají data o spotřebě do počítače, kde se vyhodnocuje. Družstvo už tak podle Klabala snížilo spotřebu například při svícení, vytápění či při ohřevu vody.
Obdobná měření zajišťují už v několika podnicích brněnské firmy Agdata a CleverFarm, které nabízí i podrobnou evidenci všech agronomických činností v elektronické podobě.
Tyto aktivity podporuje Asociace soukromých zemědělců. „Senzory využívají spíše větší podniky. Podobné technologie ale postupně začínají i na menších farmách, určitě jsou přínosné,“ uvedla tajemnice asociace Veronika Jenikovská. „Jiná věc jsou však opatření k šetření s vodou, tam je hlavní výzvou zadržování vody. Senzory vodu nepřinesou,“ dodala. Za příklad dává kapkové závlahy, které mohou mít až poloviční spotřebu oproti zalévání z hydrantů, při kterém se značná část vody vypaří.
Kapkové závlahy patří do takzvaného precizního zemědělství, což je podle rektora České zemědělské univerzity Petra Skleničky trend. „Snižuje potřebu dodatkové energie i negativní vlivy na životní prostředí. Podstatou je přesné dávkování hnojiv i závlahové vody,“ upřesnil Sklenička.
Významnou součástí využití precizního zemědělství ve velkém je využití satelitního systému GPS a mapových aplikací GIS, které podnikům umožňují sledovat rozdíly v pozemcích a půdě.
Moderní technologie však podle odborníků z ČZU nejsou jedinou cestou, jak řešit zhoršující se kvalitu zemědělské půdy a dlouhodobý nedostatek vláhy. V rámci projektu Chytrá krajina zkoumají návrat k tradičním prvkům na polích, jako jsou mokřady, nebo pěstování dříve rozšířených plodin. Na části z 500 hektarů pozemků poblíž středočeských Lán vysadili čirok a vojtěšku, od kterých se v Česku na velkých polích ustoupilo, a přitom mají lepší vlastnosti než jiné plodiny.
Letos se tam začne stavět akumulační vodní nádrž a umělý mokřad. Moderní závlahové systémy řeší akademici spolu s odborníky z Izraele. Do několika let má vzniknout ucelený systém udržitelného hospodářství v podmínkách, které mají po roce 2030 panovat na většině území Česka.
