Česko zaplatí mezinárodním organizacím 4,4 miliardy ročně, nezná ale přínos, zjistil NKÚ
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Česká republika spolupracuje s téměř 500 mezinárodními organizacemi a ročně jim na příspěvcích vyplatí zhruba 4,4 miliardy korun. Spolupráci koordinuje ministerstvo zahraničních věcí, které ale podle Nejvyššího kontrolního úřadu nemá informace k tomu, aby mohlo zhodnotit její přínosy. Státu se navíc nedaří spolupráci zefektivnit ani dosáhnout plánovaných úspor, vyplývá z kontroly hospodaření v letech 2014 až 2018.
Každý resort by měl ministerstvo zahraničních věcí informovat o navázání spolupráce s mezinárodními organizacemi. Nové smlouvy má také nejprve schválit vláda. „Kontrola ale ukázala, že MZV se o tom vůbec nemusí dozvědět,“ uvedl NKÚ. U poloviny z 28 případů uzavřela ministerstva spolupráci, aniž o nich vláda a ministerstvo zahraničních věcí věděly.
MZV tak podle kontrolorů nemá celkový přehled o tom, s jakými organizacemi Česko spolupracuje a jaké jsou přínosy takové spolupráce. „Ani k jednomu si nedokázalo zajistit potřebné informace, a neplnilo tak úkoly dané usnesením vlády,“ uvedli kontroloři. NKÚ proto získal informace dotazníkovým šetřením.
K roku 2018 spolupracovalo Česko se 477 mezinárodními organizacemi. V případě 233 z nich byl přínos spolupráce vyhodnocen, u zbývajících 244 nikoliv. Mezinárodních organizací zásadního zahraničněpolitického významu bylo 21, patří mezi ně například OSN, NATO, UNESCO nebo Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle NKÚ ale zůstává Česká republika v těchto prioritních organizacích nedostatečně zastoupena, v roce 2018 působili Češi na manažerských postech v 15 z nich.
V roce 2013 dala vláda ministerstvům úkol, aby vytipovaly, kde by mohla ČR při spolupráci s mezinárodními organizacemi ušetřit. U 16 organizací navrhly resorty úspory celkem přes 18 milionů korun, tedy půl procenta všech ročních výdajů na spolupráci s mezinárodními organizacemi. „MZV ale nesledovalo, jestli k úsporám skutečně došlo. Samo MZV a další resorty ještě v roce 2018 zaplatily 10,5 milionu korun organizacím, u kterých navrhovaly členství ukončit,“ zjistilo NKÚ.
V roce 2015 také vznikla pracovní skupina, která měla zlepšit spolupráci a výměnu informací mezi ministerstvy a MZV. Podle NKÚ se ale sešla jen jednou a další čtyři roky ji ministerstvo zahraničních věcí nesvolalo ani nepoužilo podněty z této jediné schůzky. „Koordinace mezi resorty, kterou má řídit MZV, se nikam neposunula,“ dodalo NKÚ.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil také na ministerstvo školství a jeho spolupráci s mezinárodními organizacemi. Podle něj si ale ministerstvo určilo cíle spolupráce jen pro některé mezinárodní organizace, nezpracovalo ani analýzu nákladů.
