Česko uvízlo v síti operačních programů
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Technické spory na straně jedné, reálná hrozba propadu letošního schodku rozpočtu veřejných financí na straně druhé. Hrozba o to větší, že se penězovod z unijního ústředí má obnovit nejdříve v září, tedy půlroku poté, co doma padlo hromadné embargo. Podzimní termín odpovídá odhadu deníku E15.
Takový je stav na začátku letošního června ve vodách, které nesou název eurofondy. V roce, kdy dobíhá čerpání za rok 2010. V roce, který je teoreticky předposlední ve finančním období 2007 až 2013. A v roce, kdy chce republika dosáhnout na tříprocentní rozpočtový deficit.
Nejde o náhodu. Na průšvih si Česko zadělalo za éry Jiřího Paroubka. Tehdy vzniklo schéma 26 operačních programů, které nemá s ohledem na velikost země obdoby. Důvod byl prostý: každé ministerstvo chtělo být u toho, nezávisle na centrálním dohledu. Vyřizování žádostí o dotace se stalo sportem, ovšem dosti drahým – v nabídce je 780 miliard korun.
Dnes je zjevné, že šlo o přehmat. I proto se má počet programů snížit v budoucnu na šest. Okamžitá náprava počítá s centrálním auditem pod střechou ministerstva financí, s důrazem na dodržování zákona o veřejných zakázkách či s efektivnější administrativní kapacitou. Jde o hudbu budoucnosti, o níž má rozhodnout přítomnost. Žánrové obrázky jsou dva.
Na domácí půdě se odehrává boj koaličních stran s opozicí v čele s ČSSD. Boj, v němž padají výčitky a obvinění, nechybí ani zatčení vlivného poslance. Vše má jaksi podtext, že to všechno jsou jen „technikálie“.
Tuto clonu poodhrnul až premiér Petr Nečas, který před časem v Bruselu po setkání s předsedou unijní exekutivy Josém Barrosem vyslovil magické „schodkové“ číslo minus šest procent. K nelibosti ministra financí Miroslava Kalouska, který podle interních informací má takové výpočty také, ale určené výhradně pro trezor.
V Bruselu, s nímž má Česko dvojaký vztah od přistoupení do unie, to vidí úředníci také po svém: Češi jsou nespolehliví a nevědí, co chtějí. Podvádějí, pokud jde o evropské peníze, a chtějí jak ořezat unijní rozpočet, tak zachovat prostředky na kohezní politiku, kterou nezvládají.
Závěr? Nálepka nedůvěryhodnosti v kombinaci s nesplněním fiskálních závazků může být třaskavou směsí. Zrcadlo jí mohou nastavit licitace o příděl dotací pro léta 2014 až 2020. Jejich výše, v relaci s ostatními, ukáže už záhy, nakolik republika zátěžovou zkoušku zvládla. A to jak technicky, tak diplomaticky.
