Česko si v konkurenceschopnosti polepšilo na 31. místo ze 140 ekonomik

Václavské náměstí v Praze ilustrační foto

Václavské náměstí v Praze ilustrační foto • Zdroj: Novak Tomas/Euro

ČTK
ČTK , try

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Česká republika letos v makroekonomické konkurenceschopnosti států obsadila 31. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik. V meziročním srovnání jde o posun o šest příček vzhůru. Vyplývá to ze Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou každoročně vydává švýcarská nezisková organizace Světové ekonomické fórum (WEF).

ČR zaznamenala druhý posun v řadě, před rokem 2013 však Česko vykázalo čtyři propady za sebou. Současně jde o návrat k období 2009/2010, kdy byla země rovněž na 31. místě.

Celkem u deseti pilířů z 12 vykázala letos ČR lepší výsledek než v loňském roce. Na posunu se proporcionálně nejvíce podílela technologická připravenost (25 procent), makroekonomické prostředí (19 procent) a inovace (12 procent). Zhoršení se týkalo pouze infrastruktury a kritéria velikosti trhu.

Největší váhu v hodnocení ČR mají pilíře inovace a vyspělost podnikatelského prostředí. Podle metodiky WEF se Česká republika nachází ve skupině nejvyspělejších zemí, tedy ekonomik tažených inovacemi. U obou pilířů došlo meziročně ke zlepšení situace, u inovací dokonce k výraznému.

Z postsocialistických zemí na druhém místě

Z postsocialistických zemí skončila ČR v letošní zprávě druhá za Estonskem. Rozdíl mezi původními členskými státy EU a ČR se ve srovnání s loňským rokem zmenšil, stále však nedosáhl nejlepšího výsledku z let 2009 až 2010.

Ve srovnání s nejhorším výsledkem z let 2013 až 2014 došlo ke zmenšení rozdílu o téměř třetinu, vyplývá to z šetření analytického týmu Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, který výsledky WEF rozpracoval pro potřeby konference Konkurenceschopnost ČR 2016: Průmysl pro 21 století.

Ve srovnání s 15 původními zeměmi EU Česko nejvíce zaostává v inovacích (32 procent průměru původní patnáctky), vyspělosti podnikatelského prostředí (20 procent), institucích a infrastruktuře (po deseti procentech).

Lepších výsledků ČR dosahuje pouze u makroekonomické stability a finančních trhů. Konkrétní slabiny české ekonomiky v nejdůležitějších pilířích tkví v inovacích v množství patentových žádostí, dostupnosti vědců a inženýrů a spolupráci universit a průmyslu na výzkumu a vývoji.

U institucí je největším problémem nedostatečně etické chování firem, následované ochranou vlastnických práv, zaujatostí rozhodování vládních úředníků a zneužívání veřejných financí.

Švýcarsko skončilo na první příčce žebříčku posedmé za sebou. V první desítce se umístilo ještě pět evropských zemí, zbytek s výjimkou Spojených států obsadili Asiaté.

TOP 10 v makroekonomické konkurenceschopnosti států

TOP 10 v makroekonomické konkurenceschopnosti státůTOP 10 v makroekonomické konkurenceschopnosti států | Zdroj: WEFZdroj: WEF

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu