Česko si v konkurenceschopnosti polepšilo jen mírně, škodí mu špatná infrastruktura i nedostatek lidí
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Česká republika skončila letos na žebříčku konkurenceschopnosti zemí, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), na 29. příčce z 140 hodnocených států. Od letošního roku je žebříček sestavován podle nové metodiky. V posledních několika letech bylo Česko na 31. místě. Konkurenceschopnost Česka letos opět sráží špatná infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly, stav institucí a zaostávání v informačních technologiích.
V porovnání s prvními 15 zeměmi EU zaostává Česko s výjimkou makroekonomické stability ve všech dalších jedenácti ukazatelích. „Vlak nejlepších nám ujíždí. Situace se oproti loňsku v zásadě nezměnila,“ uvedl Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace, která se na sběru dat pro studii podílí. Ve střední Evropě si Česko vede nejlépe, následují ji sedmatřicáté Polsko, jedenačtyřicáté Slovensko a osmačtyřicáté Maďarsko.
Podle zprávy WEF ztrácí Česká republiky například v oblasti optického připojení k internetu, které je považováno za technologii budoucnosti. Slábne aktivita v oblasti informačních technologií, což naznačuje i klesající podíl vývozů high-tech výrobků, jako jsou letecké a kosmické produkty, počítačové zařízení, elektronika a telekomunikace. V porovnání s EU zaostává Česko ve výdajích veřejného sektoru na výzkum a vývoj.
Česká republika obdržela celkové skóre 71,2 ze 100 možných bodů. Na špici celkového žebříčku konkurenceschopnosti nenastaly meziročně změny. Nejvyšší hodnocení obdržely Spojené státy (85,6), Singapur (83,5) a Německo (82,8).
WEF porovnává země podle 12 faktorů, které zahrnují infrastrukturu, vzdělání a zdravotnictví, efektivitu pracovního trhu, technologickou připravenost, inovace, velikost trhu, makroekonomické prostředí, transparentnost a výkonnost vlády. Autoři vycházejí z dat OSN a dalších mezinárodních organizací a z vlastního průzkumu mezi zástupci firem ve sledovaných zemích. Žebříček zahrnuje 140 zemí z celého světa.
