Česko si v indexu vnímání korupce pohoršilo kvůli kauzám
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Za propadem České republiky ve světovém žebříčku vnímání korupce jsou podle české pobočky Transparency International (TI) přesun korupčních snah od lobbistických skupin do nejvyšších pater politiky, nekvalitní zákony a nedořešené korupční kauzy. Novinářům to dnes řekli zástupci organizace. Česko si v žebříčku pohoršilo o deset míst a spolu s Kyprem a Maltou se umístilo na 47. příčce.
Výrazný propad podle TI odráží proměny korupčních problémů, kdy se pozornost vlivových skupin přesouvá od jednotlivých korupčních kauz, jako jsou předražené zakázky nebo dotační skandály, k přenastavení distribuce moci.
"Oni už vlastně nemusí porušovat zákony, umí ovlivnit pravidla hry, aby legalizovali, co dělají," řekl novinářům ředitel české TI David Ondráčka. Jako příklad uvedl loňskou reorganizaci policejních útvarů, která vyvolala roztržku mezi koaličními ČSSD a ANO. "Ani jedné z té stran nešlo o to, aby policie lépe pracovala, ale spíš o to, aby pod svůj vliv získala klíčové útvary," dodal Ondráčka.
Dalším důvodem, proč si Česko pohoršilo, jsou podle Ondráčka nedokonalé, nepřijaté nebo špatně implementované zákony. Posledním důvodem jsou podle TI nedořešené korupční kauzy, které se podle organizace soudcům nedaří rychle uzavřít. "Proces u těch vlajkových kauz trvá, veřejnost má oprávněné očekávání vidět nějaký výsledek, a ono se to nedaří," vysvětlil Ondráčka.
Vše o korupci čtěte zde >>>
Podle prezidenta Unie státních zástupců však musí být očekávání veřejnosti realistická. "Očekávání musí reflektovat současnou složitost trestního procesu, stejně jako nedostatek respektu řady jednotlivců k soudu," dodal Matula.
"Pozitivní trendy započaly zejména u vlády Petra Nečase, která paradoxně na tomto skončila. Téma, které bylo v minulých letech do politického prostoru vneseno, se ale nyní vytrácí," řekl politolog Kamil Švec.
Veřejnost se podle něj zaměřuje na korupci na centrální úrovni, přitom je mnohem častější na úrovni regionů. "Vidíme to často na příkladech regionálních operačních programů. Kdybychom se zaměřili na statutární města, jistě bychom tam případy korupce našli, a možná velmi významné," podotkl Švec.
Česká republika získala v hodnocení za loňský rok 55 bodů, o jeden méně než za rok 2015. První příčku z letos hodnocených 176 zemí sdílí Dánsko a Nový Zéland s 90 body, opačnou stranu uzavírají Severní Korea, Jižní Súdán a Somálsko.
Ve srovnáním s Evropskou unií si Česká republika nepatrně polepšila - o tři pozice na sdílené 19. místo. Slovensko obsadilo 22. místo s 51 body. "Pořád je to v té poslední třetině, což pro nás není úplně lichotivé," okomentoval výsledek Ondráčka. Při srovnání zemí EU jde stále o podprůměrný výsledek, průměrné skóre je 65 bodů.
TI v indexu hodnotí země podle míry vnímané korupce za použití stobodové stupnice, ve které hodnota 100 bodů označuje zemi téměř bez korupce. Žebříček zveřejňuje od roku 1995, Česká republika je do něj zařazena od roku 1998.
