Česko porušuje principy právního státu, tvrdí unijní lidovci. Žádají zastavit vyplácení dotací
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Evropská komise by měla vůči Česku vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací. V souvislosti s ukončeným auditem firem okolo holdingu Agrofert to dnes navrhli europoslanci Evropské lidové strany. České úřady jsou podle nejsilnější frakce Evropského parlamentu ve věci střetu zájmů premiéra Andreje Babiše nečinné, čímž porušují unijní právo.
Komise v pátek zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, která konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů. Důvodem je, že i jako premiér spolurozhodující o směřování unijních peněz dále ovládá Agrofert, i když jej umístil do svěřenských fondů. Česko by proto mělo vrátit dotace v řádech stamilionů korun vyplacené po 9. únoru 2017, kdy vstoupila v platnost novela českého zákona o střetu zájmů. Babiš závěry odmítl s tím, že jsou účelové a zmanipulované, svůj nesouhlas dalo najevo i ministerstvo pro místní rozvoj.
„Tím, že Česko nepředchází a nepostihuje střet zájmů českého premiéra, nedodržuje legislativu EU a režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu unie. S cílem ochránit rozpočet by komise nyní měla tento mechanismus spustit,“ uvedla německá lidovecká europoslankyně Monika Hohlmeierová. Právě ona vedla loňskou misi parlamentního kontrolního výboru, jehož členové po návštěvě Česka rovněž dospěli k závěru o Babišově střetu zájmů.
Lidovečtí europoslanci také požadují, aby komise dále přezkoumala zneužívání fondů ve prospěch českého premiéra, selhání české administrativy a nečinnost českého justičního systému.
Státy EU se loni po dlouhých debatách a překonání odporu ze strany Maďarska a Polska dohodly, že vyplácení peněz z rozpočtu na období 2021 až 2027 stejně jako z mimořádného fondu pokrizové obnovy se bude řídit zmíněným pravidlem. Má to mimo jiné zabránit tomu, aby peníze z unijní kasy směřovaly do zemí, které nemají nezávislé soudy a další orgány, jež by zajistily spravedlivé vyšetření podvodů, korupce či právě střetu zájmů. Budapešť i Varšava si vymohly, aby podmíněnost nejprve posoudila unijní justice, na kterou se v polovině března obrátily.
