Jsou to tři týdny, co se Jana Černochová (ODS) vrátila z Bruselu, kde proběhlo zasedání ministrů obrany zemí NATO. A zatímco se česká reprezentace mohla pochlubit, že po téměř 20 letech dala na svou obranu 167 miliard korun, tedy zhruba dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), hlavní debata se ubírala úplně jiným směrem.
"Zaznělo, že bychom (všichni) měli směřovat k pěti procentům a že se tam stejně budeme muset dostat," popsala Černochová novinářům. A později dodala: "Akorát v tuhle chvíli by pět procent pro náš rozpočet představovalo nějakých 400 miliard, což cítíme všichni, že reálné není."
Poslední únorový pátek, kdy se v Bílém domě strhla hádka mezi Donaldem Trumpem, J. D. Vancem a Volodymyrem Zelenským, ovšem Evropě ukázal, že růst obranných rozpočtů a posílení armád je nutné udělat rychle. V Česku se proto začalo pracovat na tom, jak se k této sumě požadované i Trumpem prokousat alespoň krok po kroku.
"Shodli jsme se, že to navyšování musí být postupné, nedá se z roku na rok zvýšit na tři procenta, je to záležitost několika let. Jestli pěti nebo čtyř let, to nechci předjímat," prohlásil premiér Petr Fiala (ODS).
Každý rok maximálně čtvrt procentního bodu navíc
A tak se začalo počítat s tím, že obranný rozpočet by měl v příštím roce činit 2,3 procenta HDP. Podle aktuálních prognóz to znamená zhruba 196 miliard korun. Pro připomenutí - letos činí celkové výdaje na obranu státu zatím 161 miliard, takže k dosažení požadované dvouprocentní hranice HDP ještě osm miliard chybí. Tři procenta HDP by pak v současné situaci znamenala 255 miliard korun.
"To navyšování o 0,2 procenta je něco, co je realistické, co je zvládnutelné rozpočtově i z hlediska kapacit a toho, jak se modernizuje naše armáda," myslí si premiér Fiala. Otázkou ovšem je, jak dlouhodobě deficitní státní rozpočet financování bobtnajících obranných výdajů zvládne.
"Stačí jen dostatek odvahy a razance," reaguje David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte ČR a poradce prezidenta Petra Pavla. Se Štěpánem Křečkem z firmy BH Securities a ekonomickým poradcem Petra Fialy se shoduje na tom, že kvůli masivnímu růstu obranného rozpočtu nebude nutné zvyšovat daně.
"Výdaje na obranu můžeme navyšovat o 0,2 až 0,25 procentního bodu za rok tak, abychom v horizontu čtyř až pěti let dosáhli úrovně tří procent HDP. Navyšování obranných výdajů je možné financovat z rostoucích příjmů veřejných rozpočtů, které jsou generovány na základě růstu české ekonomiky," vysvětluje Křeček.
"Není tedy nutné zvyšovat daně. Pouze bude nutné stabilizovat některé výdaje v jiných kapitolách veřejných rozpočtů," dodal ekonom.
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády, to ale vidí o něco jinak. "Jednorázové navýšení výdajů (na tři procenta HDP) bez zásadních úspor v jiných kapitolách rozpočtu včetně důchodů nebo zdravotnictví či zvýšení daní a odvodů či příjmů nebo půjček z EU nebude možné. Proto reálné je postupné, ne skokové zvyšování výdajů na obranu. Naplnit cíl může i rozšíření definice obranných výdajů o výdaje na vnitřní bezpečnost (policie, Vězeňská služba)," vypočítává.
Otázka priorit
Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, který nyní dělá strategického poradce zbrojní společnosti STV Group, je všechno otázkou priorit. "Jestliže jsou prioritou obranné výdaje, některé jiné výdaje by měly ustoupit," myslí si Kalousek.
"Na té výdajové straně může vzniknout prostor tím, že stát odpustí ty či ony dotace, sníží počty úředníků nebo bude méně sociálně štědrý," počítá. "Druhá možnost, která by se velmi nelíbila, je, že se zvýší daně o to jedno procento HDP čili o 80 miliard korun," říká Kalousek.
A jakou variantu financování obranného rozpočtu považuje za nejpravděpodobnější? "Obávám se, že politická reprezentace to bude řešit větším dluhem. Půjčíme si na to, což já pokládám za velmi nebezpečné, ale velmi pravděpodobné," odpovídá Kalousek.
"Musíme toho prostě dělat víc"
Podle Jany Černochové nyní její týmy jednají s kolegy z ministerstva financí, aby se připravil plán, jenž umožní každoročně na obranu vyčleňovat minimálně 2,2 procenta HDP. "Když bychom příště měli plánovat rozpočty, ideální by bylo plánovat na 2,3 procenta, pak by se do toho výkyvy schovaly. A kdyby prognóza byla jiná, můžeme plnit třeba 2,5 procenta, což by asi nikomu nevadilo, ale hlavně bychom se nedostali pod dvě procenta," popsala ministryně v prosincovém rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka v této souvislosti připomíná, že pokud by Česká republika v minulých letech plnila svůj dvouprocentní závazek, nemusel by ten chystaný nárůst být tak extrémní a nejspíš i bolestivý. Jenže české obranné rozpočty ještě před pár roky padaly dokonce i pod jedno procento HDP. A uvnitř armády se odkládáním nutných investic nakumuloval dluh ve výši několika stovek miliard korun.
"Jsme svědky překotného vývoje, velké změny mezinárodního řádu. Evropa musí přehodnotit svoji dosavadní bezstarostnost vůči vlastní bezpečnosti a obraně. Musíme toho prostě dělat víc. Mějme na paměti, že je to nutné," apeluje ministerský předseda Petr Fiala.
