Češi dostali zámek od Tchajwanců. Díky hrdinům z Ležáků

Jan Gazdík Jan Gazdík
18. 1. 2015 14:13
Za památku Tchajwanci původně požadovali milionové částky. Když se při jednání o prodeji vily dozvěděli o povražděných z Ležáků, nabídli ji legionářům zdarma.
Larischova vila, známá jako "pardubický zámeček".
Larischova vila, známá jako "pardubický zámeček". | Foto: Archiv Čs. obce legionářské

Pardubice - Larischova vila, známější pod názvem "pardubický zámeček", začala psát novou kapitolu svých dějin. Ještě před rokem ji vlastnili Tchajwanci a požadovali za ni milionové částky.

Při jednání o prodeji a záchraně vily se ale dozvěděli o pohnuté historii nemovitosti - a nabídli ji legionářům zdarma.

"Všechno nelze poměřovat jen penězi a ziskem," řekli překvapeným legionářům zástupci tchajwanské společnosti Foxconn. Následně Larischovu vilu bezplatně převedli na Československou obec legionářskou.

"Z té nečekané nabídky jsem zůstal úplně vedle. Poprvé jsem se totiž setkal s podnikateli - a Tchajwanci jsou hodně tvrdí byznysmeni -, které zajímalo i něco jiného než maximalizace zisku," vzpomíná místopředseda obce legionářské Jindřich Sitta.

Pocta hrdinům

Když se zástupci firmy Foxconn dozvěděli, že v Larischově vile byli za druhé světové války vězněni a popravováni čeští odbojáři (včetně 33 lidí z vypálené a vyvražděné obce Ležáky kvůli pomoci parašutistům, kteří zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha), přestala je cena zámečku zajímat.

Hned poté se začali vyptávat, co s ním vlastně legionáři zamýšlejí. Projekt nakonec imponoval byznysmenům natolik, že jednání uzavřeli větou: "Ti lidé si to zaslouží. A my vaší snaze uctít památku českých hrdinů velmi dobře rozumíme. Bavme se tedy už jen o podmínkách převedení zámečku na obec legionářskou."

Podmínky musí legionáři spolu s Občanským sdružením pro záchranu pardubického zámečku stoprocentně splnit, jinak budou Tchajwanci chtít za Larischovu vilu zaplatit nemalou sumu. V chátrající vile tak vznikne postupně muzeum československých parašutistů, včetně muzea takzvané heydrichiády (popraveny během ní byly tisíce českých odbojářů), přednáškové a školicí centrum protinacistického odboje a ve sklepeních zámečku pietní místo v něm vězněných a v parku posléze postřílených Čechů.

Místopředseda obce legionářské Jindřich Sitta
Místopředseda obce legionářské Jindřich Sitta | Foto: Jan Gazdík

Časem se dokonce počítá s letními tábory zaměřenými na vlasteneckou a brannou výchovu. "Jsme samostatná a ekonomicky poměrně silná organizace, takže svůj slib Tchajwancům dodržíme. Nebudeme se nicméně při rekonstrukci zámečku bránit sponzorským darům od lidí či firem, jimž není lhostejná historie naší republiky, a tudíž i osudy těch, kteří za ni obětovali životy," dodává Jindřich Sitta.

"Poprava bez incidentu"

Obdivu k popravovaným odbojářům se bezděky neubránili ani nacisté, když v dodatcích pardubických popravčích protokolů 24. června 1942 zaznamenali po vraždění ležáckých občanů: "Všichni odsouzenci byli odhodlaní, pevní a pokojní. Osoby uvedené pod čísly 1 až 30 během popravy nemluvily. Osoby uvedené pod čísly 31 až 33 volaly v českém jazyce: 'Ať žijí legionáři!' Odsouzenci byli stříleni postupně ve trojicích. Bezprostředně po provedení popravy byly mrtvoly dopraveny pohřebním vozem do krematoria v Pardubicích. Poprava proběhla bez jakéhokoliv incidentu."

Z úmrtních protokolů pardubického Matričního úřadu vyplývá i to, že v Pardubicích-Zámečku (popraviště je od něj vzdálené jen 30 metrů) bylo celkem povražděno 190 mužů, žen a dětí ve věku nad 15 let.

 Členové popravčí čety ze Zámečku v červnu 1942.
Členové popravčí čety ze Zámečku v červnu 1942. | Foto: Občanské sdružení za záchranu Zámečku Pardubice

Nový rok 2015 bude podle Jindřicha Sitty pro Larischovu vilu ve "znamení likvidace havarijního stavu některých místností a projektové přípravy", aby mohla v roce 2016 začít rekonstrukce památky naplno. "Očistnou mši - smíření, které se zúčastnilo přes sto lidí, máme ale už za sebou," říká Sitta.

Krédo legionářů je prosté: Když svým dětem vysvětlíme, proč naši předci bojovali s okupanty, tak budou i ony vědět, co je nutné v této zemi ve zlomových chvílích dělat. A pokud se nám to nepodaří, tak jsme vlastně nedokázali vůbec nic.

"Minulost je důležitá. Ještě důležitější je ale budoucnost," dodává legionář Sitta.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy