Olšanské hřbitovy jsou největším místem v Praze, kde lidé pohřbívají své příbuzné. Při cestě z okolních rušných ulic plných aut a tramvají na nich na člověka dýchne klid a mír. Přicházíme skrz "běžný" hřbitov, než se před námi objeví stovky malých náhrobků. Místo jsme navštívili na začátku května, pár dnů předtím, než se u hlavního památníku potkali takzvaní Noční vlci, proruští motorkáři.
"To, co právě vidíme, je oficiálně nazýváno České pohřebiště vojáků Rudé armády z druhé světové války," vysvětluje mi dokumentární fotograf a novinář ruského původu Vladimir Pomortzeff. Není to podle něj největší pohřebiště - na Moravě a ve Slezsku jsou větší. Tady je pohřbeno asi pět set vojáků Rudé armády. "Většina z nich ale nezemřela přímo v bojích, jde o poválečné ztráty - vojáci, kteří z různých důvodů zemřeli až po skončení války," popisuje.
Dlouhá řada hrobů má kolem sebe čerstvě posečenou trávu, na náhrobku je jméno a u každého hrobu roste růže. Kvůli jménům ale před několika lety vypukl skandál. Ruská ambasáda se totiž před více než 15 lety rozhodla hroby rekonstruovat, ovšem velmi diletantsky. "Oni si to upravili podle svého - a špatně. Už od začátku byly chyby v nápisech na náhrobcích a k těm původním ještě přibyly nové. Výsledkem byla situace, kdy každý druhý náhrobek měl buď pravopisnou, nebo faktickou chybu," říká Pomortzeff.
Ten sestavil mapku s příčinami smrtí - a pomáhá příbuzným padlých vojáků najít místo odpočinku jejich dědečka nebo pradědečka. A i díky němu těsně před ruskou invazí na Ukrajinu začala druhá rekonstrukce, do které byl zapojen jako odborník na válečné hroby a pomohl nesprávné informace napravit.
Od té doby ale komunikace s ruskou stranou podle něj prakticky neprobíhá. "Po vypuknutí války se komunikace s ruskou stranou stala prakticky nemožnou. Je těžké vyjednávat o úpravách válečných hrobů, když Rusko útočí na Ukrajinu," poznamenává. Upozorňuje ale na fakt, že Rusové nejsou jedinou národností, která na Olšanech našla klid. "Musíme si uvědomit, že nejde jen o Rusy - mezi pohřbenými jsou i Židé, Tataři, Ukrajinci, Bělorusové, Gruzínci a další národy bývalého Sovětského svazu," vyjmenovává.
Mýtus Velké vlastenecké války stále žije
"Mám pocit, že současný ruský režim - Putin a jeho okolí - bere celou druhou světovou válku jako nástroj propagandy. Nejde jim o jednotlivé příběhy vojáků, o památku padlých, ale o to vyvolat dojem heroického vítězství nad nacistickým Německem. Památku obětí zneužívají k vlastním politickým cílům. A to probíhá už více než dvacet let," říká Pomortzeff.
Ve válce tehdy padl jeho pradědeček a dodnes se neví, kde zemřel bratr jeho prababičky. Už více než 80 let je nezvěstný. "Chápu, proč je to taková věc, dnes už ovšem nejde o pietu, ale o manipulaci s historií ve prospěch současného režimu," tvrdí.
Díky zájmu o historii dostala vyznamenání od Putina
Regionální historičku Soňu Holečkovou nezajímá, jakou techniku vojáci ve válkách používají. Baví ji ale příběhy - i proto už léta v Brně zkoumá stejné téma jako Vladimir Pomortzeff o 200 kilometrů západněji. I díky tomu už mnohým příbuzným pomohla najít místo posledního odpočinku vojáků, kteří se do bývalého Sovětského svazu nikdy nevrátili. I za to před lety dostala medaili od ruského prezidenta Putina. Je na ni hrdá i teď, nedostala ji totiž za válčení, ale za historii, tvrdí.
Ukazuje mi, že díky archivům dokázala dohledat konkrétní jména padlých. "Jak vidíte ty urny, tak u některých se nevědělo, kdo tam je. Ale pokud to v originálním záznamu bylo, tak jsme to dokázali dohledat," říká. A zažila lidi, kteří po dohledání svých příbuzných sem na Ústřední hřbitov v Brně přijeli.
"Byla tady paní, která přijela, přinesla hlínu na hrobeček, nějakou vzala domů a byla ráda, že svůj úkol splnila, že přiveze domů hlínu od dědečka, že bude konečně zase zpátky s babičkou," emotivně vzpomíná.
Podobně jako v Praze i v Brně proběhla rekonstrukce válečných hrobů teprve nedávno, jen těsně před ruskou invazí na Ukrajinu. I v moravské metropoli je většina hrobů hezky upravena, u některých jsou na začátku května čerstvé květiny, posečená tráva a hořící svíčky. Na rozdíl od Prahy se před návštěvou reportéra Aktuálně.cz Noční vlci u hlavního památníku už stihli zastavit.
V poslední době jsou válečné hroby ve spojitosti s padlými vojáky Rudé armády obrovským tématem. Ruský velvyslanec Zmejevskij si totiž nedávno pro list Izvestija postěžoval, že nemá informace o tom, kde se aktuálně nachází socha maršála Koněva, na kterou má podle jeho názoru nárok Ruská federace. To česká diplomacie ostře odmítla s tím, že socha není válečným hrobem.
O válečné hroby podle informací ministerstva obrany pečují jejich vlastníci. "Což jsou v naprosté většině případů obce a města, které to také ve většině případů financují, nicméně k tomu využívají i dotace z krajů a zejména z Ministerstva obrany ČR, které ze zákona kontroluje i kvalitu péče," uvedl v mailu pro Aktuálně.cz tiskový mluvčí resortu Karel Čapek.
