Čerpání dotací z norských fondů je moc složité, tvrdí kontrolní úřad
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Za zbytečně složitý a administrativně náročný považuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) systém, kterým jsou v Česku rozdělovány peníze z fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska. Přesto podle dnes zveřejněného zjištění kontrolorů Česko vyčerpalo přes 90 procent peněz. Systém spojený s rozdělováním peněz má na starosti ministerstvo financí, podle kterého už administrativa, spojená s čerpáním peněz, byla částečně zjednodušena.
Kontrolní úřad se zaměřil na podporu, kterou Česko získalo v letech 2009 až 2014. „Kontrola ukázala, že rozdělování této podpory funguje,“ zjistil NKÚ. Z prověřených přibližně 230 milionů korun našli kontroloři nedostatky ve výši dva a půl milionu korun.
Peníze z finančních mechanismů EHP a Norska putovaly do řady oblastí a rozdělovaly se v rámci 15 tematicky zaměřených programů. „V praxi to znamenalo nutnost vytvářet, zpracovávat a ověřovat velké množství dokumentů nebo například nastavovat pro každý program zvlášť kontrolní mechanismy," konstatoval NKÚ. Také samotná koordinace mezi velkým množstvím zapojených institucí a subjektů byla podle úřadu složitá.
Více než 60 procent z připravených peněz se přitom rozdělovalo jen ve čtyřech programech. Mezi zbývajícími programy naopak byly i takové, které obsahovaly pouze jediný projekt, uvádí kontrolní úřad. I takové programy však bylo třeba vést, spravovat, řešit odpovídající dokumentaci a plnit další povinnosti spojené s jejich administrací.
Podle Filipa Běhala z tiskového odboru ministerstva už administrativa byla částečně zjednodušena. Další snížení náročnosti dotačního systému resort plánuje. "Ministerstvo financí jednoznačně vítá, že NKÚ v rámci kontroly a kontrolního závěru potvrdil, že systém rozdělování finanční podpory poskytované z Fondů EHP a Norska dobře funguje," dodal Běhal.
NKÚ se zaměřil také na cíle jednotlivých programů, které stanovují, čeho by se za rozdělené peníze mělo dosáhnout. „Ukázalo se, že u 11 ze 14 prověřovaných programů na to nelze odpovědět,“ tvrdí NKÚ.
Stanovené cíle byly pouze obecnými prohlášeními bez jasně měřitelných kritérií. Šlo například o cíl 'spravedlivější a účinnější soudní systém' a podobně. „Co to přesně znamená a jak se pozná, že se takového cíle podařilo dosáhnout, to není jasné,“ kritizuje NKÚ.
Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy.
Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do EHP. V prvním a druhém programovém období, tedy v letech 2004 až 2009 a 2009 až 2014 přišlo do Česka celkem asi šest miliard korun.
