O víkendu to budou čtyři týdny od voleb a situace se jeví tak, že vzniká vcelku hladce vláda na novém půdorysu. Čekáte nějaký zádrhel nebo karambol, který by mohl tento hladký postup nějak ovlivnit?
Ty momenty mohou být dva. Prvním je určitě Filip Turek, který nemůže být se svým profilem ministrem zahraničí. Na mysli mám například skandál s diplomatem ze Saúdské Arábie. S jeho nominací vyjádřil nespokojenost také Izrael. A nemyslím si, že by bylo v zájmu Andreje Babiše jít proti prezidentovi a Turkovu nominaci mu na Hrad přinést.
To hlavní ale je, že to není kandidát, za kterého by chtěl na bojišti "prolévat krev". Především ve vztahu k našim spojencům. Myslím si, že on a Motoristé budou muset z jeho nominace najít nějakou důstojnou ústupovou cestu. Což ale nebude tak jednoduché, protože Motoristé moc dobře vědí, že je lidé volili právě kvůli Filipu Turkovi.
Je to jejich nejikoničtější politik, jak říká Petr Macinka…
A proto potřebují najít nějakou strategii tak, aby sice nebyl ministrem, ale aby to mohli nějak rozumně vysvětlit a obhájit. Takže to je jeden zádrhel. A pak je tady střet zájmů Andreje Babiše, což je věc, kterou přesně definuje zákon. Takže jeho právníci budou muset najít řešení, které bude v souladu s tímto zákonem.
Už před volbami Andrej Babiš prezidenta ubezpečoval, že pokud jde o jeho střet zájmů, tak že to řešení má…
Technické řešení se určitě nalezne. Navíc jsme všichni věděli, že má Agrofert, všichni jeho voliči také věděli, že pobírá dotace. V tomto případě to tudíž není až tak extrémní problém ve vztahu k legitimitě a volebnímu výsledku hnutí ANO. Vše bylo známo každému už předtím, než k těm volbám přišel.
Větší problém je v jistém ohledu Petr Macinka, který už avizuje, že jako ministr životního prostředí zruší CHKO, protože tam má kamaráda, kterému se to nelíbí. To jsme před volbami nevěděli, je to podstatně méně transparentní než střet zájmů Andreje Babiše. Tam jsme naopak věděli všechno. A ani dopad střetu zájmů na důvěru v demokracii nebude tak fatální jako různé zákulisní a netransparentní kšefty s různými šíbry.
V každém případě to působí tak, že v rámci vznikající koalice žádné třenice nejsou, na všech tiskových konferencích si jednání pochvalují a tvrdí, že vše probíhá hladce a směřuje k podpisu koaliční smlouvy, což by se mělo stát příští týden v pondělí…
Největší rozpor, pokud jde o program, je mezi hnutím ANO a Motoristy. Dokonce mám dojem, že někteří zástupci Motoristů si program vlastní strany před volbami ani nepřečetli. Protože když si ho přečtete, působí to tak, že ho psal z menší části nějaký ideolog, ale z větší části zkušení experti. Ten program paradoxně není vyloženě špatný.
Ale v mnoha oblastech jde proti tomu, co má v programu hnutí ANO. Takže pokud by jim šlo o program, jejich společná dohoda by nebyla zrovna jednoduchá. Jenomže jak se ukazuje, Motoristům jde hlavně o personální věci. Podobné je to u SPD, ta navíc nerezignovala jen na program, ale také na obsazení svých lidí ve vládě. SPD v podstatě neprosadila nic.
A jak si vysvětlujete, že ještě předtím, než vyjednávání o vládě začala, dal Tomio Okamura najevo, že ustupuje prakticky ze všeho, co hlásal před volbami? I mediálně je po celý ten skoro už měsíc dost málo viditelný…
Pokud jde o SPD, myslím si, že jejich kandidáty do vlády reálně vybírali Radim Fiala a Jaroslav Faltýnek. V podstatě lze říct, že si vládní kandidáty SPD vybralo hnutí ANO. A Okamura se nezmohl vůbec na nic, spokojil se pouze s tím, že bude předsedou Poslanecké sněmovny.
V pondělí začne ustavující schůze Poslanecké sněmovny, během které se bude mimo jiné volit její předseda. Co čekáte, obzvlášť když se 108 poslanců budoucí koalice bude muset svými podpisy zavázat, že svůj hlas dají Tomiu Okamurovi? Bude to test soudržnosti nové vládní koalice?
Asi nečekám žádné překvapení, ale bylo by dobré, kdyby v hlasování ANO vyslalo svým koaličním partnerům signál, že někteří kandidáti nemají stoprocentní podporu a bianko šek na cokoliv.
Jenomže jak se ukazuje, ANO si chce pojistit jednotu koalice. Přesto si myslím, že Andrej Babiš bude muset své koaliční politiky trošku paradoxně umravňovat. Je pravda, že Tomio Okamura může funkci i zvládnout, jsem zvědavý, jestli bude pak postupovat konstruktivně, či nikoliv. Jestli ho ta pozice nějak osobnostně změní.
Zbývá nám prezident Petr Pavel. Podle mých informací to bude nakonec tak, že Andrej Babiš na Hrad skutečně přinese nominaci Filipa Turka na post ministra zahraničí…
Takto: prezident zatím neměl potřebu a ani prostor do vzniku nové vlády nějak výrazně vstupovat, protože by tím ohrozil mimo jiné důvěru v demokratický systém a volby jako jeho klíčový prvek. Dělá tedy to, co se od něj čeká: respektuje legitimitu tří stran, které sestavují novou vládu a jejichž většina vzešla z vůle voličů ve volbách.
A hnutí ANO, Motoristé a SPD transparentně řekly, že chtějí vládnout na společném půdorysu a že budou příštími koaličními partnery. Naplňují tím přání svých voličů. A prezident Petr Pavel se nyní tak bude moct vyjadřovat k jejich programovým prioritám a k personálním návrhům. Ale to vše s nadhledem a důstojností prezidentského úřadu, jako to koneckonců jasně vzkázal 28. října.
Tím se dostáváme zpět k Filipu Turkovi.
A pokud některý z nich bude extrémně špatný nebo kontroverzní, jako právě případná nominace Filipa Turka, pak bude prezidentovi stačit říct, velmi obecně, protože lidé i tak pochopí, že se to týká Turka, že je jeho nominace z mnoha důvodů zkrátka neakceptovatelná.
A velkou roli mají a budou mít i média, protože nasvěcují minulost a současnost jednotlivých kandidátů. Takže i kdyby Turka Motoristé protlačili na sílu, a pokud by se jim nejdřív Andrej Babiš a potom i Petr Pavel nějak nepostavili, bude to hned v začátku obrovská slabina vlády Andreje Babiše. Turek prostě není kandidát do diplomacie a s velkou pravděpodobností udělá další skandál. Je to jen otázka času.
Role prezidenta v každém případě může v následujících týdnech zesílit. Na druhou stranu si myslím, že pokud byl doposud spíše v ústraní, tak zvolil správný postup. Protože pokud by se ihned začal vymezovat vůči vznikající vládě, důvěru lidí by si tím nezískal. On moc dobře ví, kteří lidé ho volili a že součástí jeho elektorátu byli také lidé, kteří nyní volili strany vznikající vlády.
Proto musí být nadstranický, neutrální, a pokud zazní kritika, musí být velmi pečlivá a oprávněná a hodna úřadu prezidenta. Zatím mi přijde, že velmi dobře navazuje na Václava Havla a kvalitou projevů se k němu blíží.
