Ve zpravidla největší místnosti dolního patra každého objektu těžkého opevnění byla umístěna ubikace pro osádku objektu. Zatímco velitel srubu (zejména pokud šlo o důstojníka) měl pro sebe svou vlastní postel, vojáci spali na palandách a vždy dva se museli o jedno lůžko střídat.
