Boj o Senát si zkusí i Bělobrádek. Chce pojistit svůj vliv

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek • Zdroj: Michael Tomeš, E15

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek
2 Fotogalerie
Pavel Otto
Diskuze (0)

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Padají první jména kandidátů do boje o Senát. Hlásí se Jaroslav Kubera nebo Jiří Čunek. Nejobtížnější pozici bude mít ČSSD, která obhajuje nejvíce křesel. ANO může jen získat. O vstup do horní komory parlamentu se pravděpodobně budou ucházet i neúspěšní kandidáti v prezidentské volbě, ve středu to už potvrdil Marek Hilšer.

V politice není nikdy nic jisté, a proto je lepší mít připravenou záložní variantu. I tak podle dostupných informací uvažuje šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který potvrdil kandidaturu v podzimních volbách do Senátu. Jako předseda parlamentní strany patří mezi nejtěžší politické váhy, které se zatím do klání přihlásily. Mezi ně náležejí také dlouholetí členové horní komory Jaroslav Kubera (ODS) a Bělobrádkův stranický rival, zlínský hejtman Jiří Čunek.

Bělobrádek bude bojovat na Náchodsku. „Moje rozhodnutí souvisí především s tím, že je mi 41 let a volební obvod je mým rodištěm a bydlištěm. Jsem obecním a krajským zastupitelem, chci se v parlamentu koncentrovat na užší region,“ sdělil deníku E15.

Důvodů může být však více. Jako poslanec bude mít Bělobrádek koncem roku před sebou tříletou perspektivu působení ve sněmovně. Úspěchem v senátních volbách by si ale místo ve vysoké politice pojistil na dvojnásobně dlouhou dobu.

Údajně se připravuje také na možnost, že se mu v příštím roce nepodaří obhájit post lídra lidovců, kteří v loňských volbách dostali jen necelých šest procent hlasů. O rostoucím významu horní komory je přesvědčen také senátor Kubera, který svůj post zastává už osmnáct let. „Bude důležité, jak se utvoří, v jakém složení a jak se bude chovat ke sněmovně,“ řekl.

Senát může definitivně zamítnout některé klíčové ústavní změny, jako je referendum o vystoupení Česka z Evropské unie, které prosazuje SPD Tomia Okamury. K ústavní většině je třeba 49 z 81 senátorů. Nejobtížnější pozici bude mít sociální demokracie, kterou čeká obhajoba dřívějšího vítězství ve 13 z 27 senátních obvodů, kde se bude letos hlasovat. Strana o kandidátech rozhodne po svém únorovém sjezdu. Do boje se znovu hlásí například předseda socialistických senátorů Petr Vícha nebo exministryně zdravotnictví Milada Emmerová.

ODS obhajuje čtyři mandáty, frakce KDU-ČSL a Starostů po třech, KSČM, Piráti, Zelení a Strana práv občanů po jednom. Hnutí ANO by mohlo po lednové ztrátě Jiřího Hlavatého posílit. Ze stávajících šesti křesel nebude hájit ani jedno. Získat mohou i okamurovci.

Kdo další ohlásil kandidaturu
 Do Senátu se chce vrátit exministr vnitra Jan Ruml, podle deníku Právo o tom vyjednává s Piráty i hnutím Starostů. To podpořilo kandidaturu rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka. Lidovci proti němu postaví známého brněnského kadeřníka Jana Špilara na místo po Elišce Wagnerové (za Zelené), která znovu o mandát usilovat nebude. Kandidaturu ve středu potvrdil neúspěšný prezidentský kandidát Marek Hilšer. Do boje se možná zapojí i Jiří Drahoš a Pavel Fischer.
Začít diskuzi

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu