Bohumil Pečinka: Od Karla IV. k Zemanovi

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman • Zdroj: CTK

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Pokud by se mělo najít jedno téma, které v posledním měsíci řešili český, čínský, polský a rakouský prezident, tak by to byl projekt D–O–L, jak se říká legendárnímu průplavu (v dnešní terminologii vodnímu koridoru) Dunaj–Odra–Labe. Svého času se propojením českých zemí s moři zabýval už císař Karel IV., za panování Františka Josefa I. bylo splavnění Dunaje, Labe a Odry zaneseno do střednědobé strategie státu, první republika na to ale kvůli zbrojním programům neměla investice.

Téma se znovu vynořilo v posledních letech, kdy se z vody najednou stává strategická surovina. Všude v Evropě i ve světě se najednou mluví o vodohospodářských vizích. Česko tyhle debaty minuly, protože naše ministerstvo dopravy je posledním reliktem systému, v němž se centrálně rozhoduje o každém projektu v sebezapadlejší vesnici.

A současně deset rozhodujících ministerských úředníků je zcela pod vlivem stavebních firem orientovaných jen na dálnice a železniční koridory.

Projekt D–O–L přivedl opět na scénu až prezident Miloš Zeman. Ten se rozhodl udělat si z průplavu svůj pomník. Přišel ovšem do situace, kdy dopravní establishment v rozporu s usnesením minulých vlád nechal kanál vyškrtnout ze seznamu perspektivních evropských projektů, takže není možné dominantní financování z EU.

Na nedávném setkání představitelů vlád ve Varšavě se dokonce mluvilo o záměru splavnit Odru až do Ostravy

Přesto Zeman prosadil u vlády, aby zadala studii proveditelnosti. Nicméně způsob, jímž se toho dopravní establishment ujal, je příznačný: zmatečné zadání, problematické řízení tendru a výsledkem jedna nabídka, o níž se neví, zda a kdy bude podepsána. V této situaci se prezident rozhodl do hry vtáhnout Číňany, o nichž si myslel, že mu udělají laskavost a výrazně sem investičně vstoupí.

Výsledek byl však hubený: neurčité memorandum o „analytické spolupráci“ na vytváření překladiště na ose Hodonín–Dunaj. Daleko ostřeji vstoupili do debat Poláci. Jejich nové ministerstvo námořního hospodářství a vnitrozemské plavby před pár dny vyhlásilo za svou prioritu splavnění Odry a její začlenění do sítě evropských vodních cest.

Na nedávném setkání představitelů vlád ve Varšavě se dokonce mluvilo o záměru splavnit Odru až do Ostravy. Poláky vedou dva důvody. Chtějí se vyhnout ruským pobřežním vodám a chtějí do Slezska vozit po vodě zkapalněný plyn, což je pro ně docela dobrý byznys. Nevěřícně přitom hledí na Česko, kde jeden říká černá, druhý bílá a všechny dohromady vodí na provázku zájmové skupiny.

Jak to dopadne? Projekt D–O–L vlastně nikdy neskončil a bude se pomalu vyvíjet dál. Dojde k dokončení splavnění Labe (u Přelouče a Děčína), u Hodonína vznikne logistické centrum propojené s Dunajem. A pokud budou Poláci hodně tlačit, začnou se připravovat projekty propojení severní oderské části s Ostravou. To je vše, co lze v horizontu příštích let čekat.

Autor je komentátorem týdeníku Reflex

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu