Praha - Nový zákon o státních zastupitelstvích, který brzy dostane na stůl vláda, půjde na schůzi kabinetu ve světle sporu mezi resorty spravedlnosti a financí. Kamenem úrazu jsou peníze na nový Útvar pro potírání korupce a spor se vede o to, kdo ho zaplatí.
Zatímco ministerstvo spravedlnosti chce na jeho zřízení peníze navíc, resort financí nechce dát ani korunu s tím, že zaplatit by ho měla spravedlnost ze svého rozpočtu.
"Vzhledem k vysoce pravděpodobným negativním dopadům na státní rozpočet požadujeme, aby usnesení vlády obsahovalo bod v následujícím znění: "ukládá ministru spravedlnosti zajistit implementaci novely zákona v rámci finančních a personálních kapacit kapitoly ministerstva spravedlnosti'," upozorňuje ve stanovisku Kalouskovo ministerstvo a označuje to za "zásadní rozpor".
"Pan ministr financí dělá dobře svou práci, už upozorňuje, že to něco stojí a že nic nedá. A já zas jako ministr spravedlnosti dodávám, že spravedlnost něco stojí, bude stát a tam by se peníze neměly tolik počítat jako jinde," namítá ale ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Zřízení tohoto speciálního protikorupčního útvaru chce částečně ministerstvo vykompenzovat rušením vrchních státních zastupitelství.
Boj s korupcí něco stojí
"Možná - a já bych byl hrozně rád, kdyby to tak dopadlo - bude ministr financí spokojený a půjde to z našeho resortu. V tuto chvíli to ale slíbit nemohu a říkám: nepočítat to všechno přes peníze," říká k tomu ministr Blažek.
A dodává: "A také uvidíme, jaké reálné úspory opravdu přinese zrušení vrchních státních zastupitelství."
Náklady na vytvoření protikorupčního útvaru spolu se zrušením vrchních státních zastupitelství vyčíslilo ministerstvo spravedlnosti na 22 a tři čtvrtě milionu korun (z hlediska státního rozpočtu tedy položka v řádu desítek milionů). Dalších 2,5 milionu bude potřeba na šest míst justiční stráže a 12,5 milionu na nákup vybavení (počítačů, aut).
Útvar pro potírání korupce měl ve svém původním návrhu už exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) ve shodě s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem.
Základní myšlenkou bylo zcela oddělené pracoviště, v jehož čele by stál vedoucí státní zástupce jmenovaný jen na jedno funkční období. Právě striktní pravidla měla minimalizovat nebezpečí korupce a nátlaku na tyto specializované státní zástupce.
Drobné změny oproti původnímu návrhu
Zatímco ale Pavel Zeman dřív mluvil jen o jednom funkčním období, návrh zákona umožňuje jmenovat vedoucího na 7 let, ale i dvakrát za sebou.
Dohled nad útvarem má mít přímo nejvyšší státní zástupce, ani ten by ale nesměl dát útvaru "negativní pokyn", tedy např. pokyn určitou věc nevyšetřovat.
Útvar, u kterého se už v médiích spekulovalo, že by ho v budoucnu mohla vést současná vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová poté, co nový zákon zruší vrchní zastupitelství, by měl dozorovat velké kauzy: korupci úředních osob, pletichy v insolvenčním řízení, bankovní kauzy se škodou nad 150 milionů korun.
Naopak by mu nepříslušela pravomoc nad příslušníky zpravodajských služeb, vojenské policie nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Větší nezávislost se odkládá. Na rok 2015
Celkově má zákon přinést více nezávislosti státních zástupců na moci výkonné. V tom se - přesto, že ministr Blažek mluvil o tom, že původní Pospíšilův návrh je třeba pečlivě prozkoumat a zvážit - současný Blažkův a dřívější Pospíšilův příliš neliší.
"Není tam nic, co by bylo výrazně v rozporu s mým pohledem," zhodnotil Blažkův návrh jeho předchůdce Jiří Pospíšil.
Rušení vrchních státních zastupitelství, zřízení protikorupčního útvaru i posílení nezávislosti státních zástupců obsahoval i původní Pospíšilův návrh.
"Drobná" změna tady ale je: zatímco Pospíšil počítal ještě v půlce roku 2012, tedy před svým odvoláním, s tím, že by nový zákon mohl začít platit od ledna 2013, současný návrh počítá s dobou platnosti až od 1. ledna 2015.
Tedy na dobu, kdy už bude po parlamentních volbách u moci nová vládní garnitura, ať už v jakémkoli složení.
Teprve od té doby bude pozice nejvyššího státního zástupce vůči vládě pevnější: jmenovat ho bude na návrh vlády prezident republiky a odvolat ho bude moct jen kárný senát. Dnes ho jmenuje vláda a ta ho také může na návrh ministra spravedlnosti odvolat.