Benešová vezme exekutorům miliardový byznys s pohledávkami
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Vymáhat justiční pohledávky, jako jsou peněžní tresty, pořádkové pokuty, soudní poplatky nebo náklady trestního řízení, už nebudou soudy, respektive exekutoři, ale Celní správa. Dlužníkům tak odpadne povinnost platit spolu s finančními nároky i odměny exekutorů, jejichž minimální výše je dva tisíce. Opatření uleví i soudům. Odhadují, že ušetří statisíce korun ročně.
Změnu kritizovanou exekutory prosazuje šéfka rezortu spravedlnosti Marie Benešová (ANO) v návrzích novel trestního řádu, občanského soudního řádu a dalších zákonů. Vláda návrh na pondělním jednání podpořila. Podíl neuhrazených pohledávek stále roste. Na konci roku 2018 dosáhl 5,9 miliardy korun.
„Nový režim bude přívětivější pro dlužníky, jejichž dluhy vymáhá soudní exekutor a kteří musejí hradit jeho odměnu. Tento dodatečný náklad dlužníkům odpadne,“ uvedla Andrea Šlechtová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Ze statistik Generálního ředitelství cel plyne, že jeho útvary vykazují ve vymáhání pohledávek 70procentní úspěšnost. „Cílem návrhu je, aby stát vymáhal jednotně, efektivně a za co nejnižší náklady. A hlavně i vůči dlužníkům,“ uvedla Martina Kaňková z ředitelství.
Exekutorská komora míní, že celníci nevymáhají pohledávky efektivně. Například proto, že téměř nevyužívají dražby movitých a nemovitých věcí. „Exekutoři jsou rychlejší a efektivnější než stát a mají větší znalosti prostředí,“ vyzdvihla Lenka Desatová z Exekutorské komory.
Připomněla, že Celní správa bude muset přijmout a proškolit nové lidi, aby nápor zvládla. „Zřízení nových pracovních míst, bude představovat zátěž pro státní rozpočet. Naopak vymáhání pohledávek prostřednictvím exekutorů stát nestojí ani korunu,“ dodala.
Přestože Celní správa posílí o 120 osob, což si vyžádá 74 milionů korun ročně, považuje ministerstvo argumenty exekutorů za zavádějící. „Tato tabulková místa budou převedena z rezortu justice, a to včetně prostředků na platy. Změna proto bude neutrální jak personálně, tak z hlediska státního rozpočtu,“ uvedla Šlechtová.
Pohledávky nyní vymáhá devět desítek okresních a osm krajských soudů, většina má smlouvy s exekutory. Pohledávky mají i státní zastupitelství a věznice. Nový režim by měl fungovat pružněji i proto, že umožní sloučit vymáhání několika různých pohledávek u jednoho orgánu.
Soudy záměr ministryně Benešové vítají. O převedení agendy spojené s vymáháním pohledávek na celníky nebo jiný subjekt usilují dlouhodobě. Nemají peníze na to, aby zaměstnaly dostatečný počet schopných úředníků, a proto se obracejí na exekutory.
Předsedové soudů očekávají nemalé úspory, jimiž zkvalitní materiální a personální zázemí justice. „Jen v poměrech Krajského soudu v Praze to odhaduji v řádu statisíců korun ročně. Vyšší úspěšnost vymáhání, kterou lze od celníků očekávat, by byla dalším bonusem,“ řekl deníku E15 šéf soudu Ljubomír Drápal.
Benešová si od změny slibuje i to, že soudy budou častěji ukládat peněžité tresty, protože jim odpadne administrativní zátěž spojená právě s jejich vymáháním.
Nejhorší je situace trestního soudnictví, které se na objemu neuhrazených pohledávek podílí z 85 procent. Dalších dvanáct procent tvoří soudní poplatky a náklady civilních řízení.
