Benešová chystá tvrdší tresty v justici. Připravovanou novelu kritizují hlavně soudci
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Soudci, státní zástupci a exekutoři, kteří pochybí, mají napříště podléhat přísnějším kárným řízením. Počítá s tím novela zákona ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Největší výhrady k aktuální úpravě mají právě soudci. Kritizují hlavně to, že se má prodloužit lhůta pro zahájení řízení se soudci z nynějšího půlroku na rok.
Proti kterémukoliv soudci podávají kárné žaloby – například kvůli závažnému porušení povinností, průtahům sporů nebo odborným slabinám – prezident a ministr spravedlnosti.
Tuto pravomoc má ministr také vůči všem státním zástupcům a exekutorům. Předsedové soudů a vedoucí návladní žalují jen své podřízené. Kárné senáty řeší desítky případů ročně.
„Máme zásadní připomínky k prodloužení lhůty, stejně jako k institutu podmíněného zastavení kárného řízení,“ řekla deníku E15 šéfka Soudcovské unie ČR Daniela Zemanová.
Znamenalo by to, že možní případní vinicí by žili až rok v nejistotě, zda budou kárně obžalováni. Nad podmíněně potrestanými by se pak vznášela hrozba tvrdší sankce. „Byli by vystaveni většímu tlaku,“ míní Zemanová.
Připomněla, že do roku 2008 byla lhůta pro zahájení řízení dvouměsíční. „Současný návrh předpokládá šestinásobné prodloužení. Není to ale definitivní, uplatníme naše připomínky,“ dodala. Benešová argumentuje tím, že kární žalobci potřebují více času.
Řízeními by se nově zabývaly kárné senáty vrchních soudů v Praze a v Olomouci. Odvolání by měl na starosti nejen Nejvyšší správní soud, ale i Nejvyšší soud.
Dvoucestné rozhodování
Unie státních zástupců se nebrání znovuzavedení dvouinstančního rozhodování v Praze a v Olomouci. „Nepovažujeme ale za vhodné, aby se o agendu ve druhém stupni dělily dva nejvyšší soudy. Druhostupňovým soudem by v celém kárném řízení měl být pouze Nejvyšší správní soud, který se kárné agendě věnuje už dnes,“ uvedl mluvčí unie Ondřej Šťastný.
Exekutorská komora s poukazem na nedávné úvahy Benešové o zrušení jedné úrovně soudů a státních zastupitelství zastává stanovisko, že zapojení obou vrchních soudů dává smysl jen v případě, že zůstanou zachovány a budou stabilizovány.
