Bělobrádek žádá pro vědu rekordních 32,7 miliardy
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
„Rozpočet jsme navrhovali s ohledem na očekávaný nárůst financí z EU v příštích dvou letech a zároveň na jejich prudký pokles po roce 2020. Postupným zvyšováním rozpočtu na vědu chceme zajistit stabilitu financování výzkumných organizací, udržitelnost nových vědeckovýzkumných center a více podpořit aplikovaný výzkum,“ vysvětlil Bělobrádek.
Rada chce proto v příštím roce posílit institucionální financování o 770 milionů korun. Ke spolufinancování programů Evropské unie by do konce dekády měla přibýt 1,1 miliardy korun. Na podporu základního výzkumu by mělo jít 600 milionů navíc, o stejnou sumu by si měl polepšit také aplikovaný výzkum.
Bělobrádek by rád zlepšil také spolupráci ministerstev se zahraničím. Na tyto účely požaduje téměř 300 milionů. „Chceme se více zaměřit na spolupráci se státy, které patří ve výzkumu ke světové špičce, například Německo, USA a Izrael,“ uvedl. Na základní výzkum má jít v příštím roce 600 milionů navíc. Totéž získá aplikovaný výzkum.
| Ve Spojených státech chybí vědecký diplomat |
|---|
| Vedle vůbec první české diplomatky pro vědu Delany Mikolášové, která od loňska působí v Izraeli, by mělo na zastupitelském úřadu ve Spojených státech vzniknout další takové místo. Je o tom přesvědčen vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). „Byli bychom rádi, aby ještě v tomto volebním období do Ameriky někdo vyjel,“ řekl. Jeho úřad už má na dalšího vědeckého diplomata vyčleněné peníze, řádově to mají být jednotky milionů korun. Za jak dlouho by mohl začít ve Spojených státech pracovat, zatím není jasné. „Bude to určitě otázka měsíců a záleží to skutečně na tom, jak se vyrovnáme s debatami na ministerstvu zahraničních věcí,“ poznamenal Bělobrádek. |
