Bartoš dokončuje zákon o regulaci Airbnb. Obce ani SVJ nové pravomoce nedostanou
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Krátkodobé ubytování nabude s další turistickou sezonou bez pandemie covidu opět na významu. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) chce do léta předložit novelu zákona o podnikání v cestovním ruchu, která by zavedla povinnost registrace a identifikace ubytovatelů a donutila ubytovací platformy sdílet informace s úřady. Dalším oblastem, jako je regulace krátkodobého ubytování ze strany obcí či vlastníků bytů, se novela zabývat zřejmě nebude.
Vláda připravovaným zákonem reaguje na evropské nařízení, které má ukotvit v členských státech shromažďování informací od elektronických platforem. Po několikaměsíčním vyjednávání se začátkem letošního března podařilo dohodnout jeho podobu a očekává se, že jej Evropský parlament schválí na podzim. Bartošův rezort chce adaptační ustanovení předložit kabinetu už v červenci, platit nicméně začne až od roku 2025.
„Z hlediska sdíleného ubytování novela primárně zavádí povinnost registrace ubytovatelů a povinnost zveřejňování registračních čísel u každé nabídky provedené prostřednictvím internetové platformy,“ uvedl mluvčí rezortu Petr Waleczko. V minulosti se hovořilo o tom, že oním registračním číslem by mělo být v Česku identifikační číslo osoby. „Platformy zároveň budou povinny se státními orgány sdílet informace o fungování jednotlivých registračních čísel. Stát tedy získá přehled o jednotlivých ubytovacích jednotkách a jejich fungování,“ dodal Waleczko, podle kterého se zatím předpokládá pouze adaptace připravovaného evropského nařízení o krátkodobých pronájmech.
Nejcitlivějším tématem, tedy jak umožnit obcím Airbnb regulovat, se novela zabývat pravděpodobně nebude. U zákonodárců v parlamentu ostatně podobné návrhy, často vzešlé z pražského magistrátu, vždy narážely na odpor. Praha má tak z evropských metropolí stále jedny z nejbenevolentnějších pravidel pro fungování krátkodobého ubytování, což podle ní vede k vylidňování centra nebo rušení nočního klidu.
Jiná evropská města omezují například počet ubytovaných osob nebo počet nocí v roce, po které lze soukromé byty pronajímat. Na to si v březnu postěžovalo Airbnb, které jinak s nařízením o registraci ubytovatelů v zásadě souhlasilo. „Nadále vyzýváme Evropskou unii, aby se během dalších jednání zaměřila na nepřiměřeně restriktivní místní pravidla, která podkopávají princip jednotného trhu a brání mnoha běžným Evropanům sdílet své domovy,“ uvedla manažerka firmy Georgina Browesová. Airbnb se brání stížnostem na hluk tím, že podle svých slov zakázalo pořádání večírků v pronajímaných bytech.
Připravovaný zákon také neposkytne více pravomocí společenstvím vlastníků jednotek, o což usilují radnice některých pražských městských částí. Už při přípravě zákona v loňském roce došlo ministerstvo k názoru, že neexistuje vhodný a závazný nástroj, který by umožnil spoluvlastníkům omezit práva jednoho z nich. Ke stejnému závěru došel minulý týden Nejvyšší soud, podle kterého nemůže společenství vlastníků jednotek svými stanovami omezit krátkodobé pronájmy jednotlivých bytů.
Verdikt se týkal sporu v jednom z pražských domů v Soukenické ulici, kde se jeden z majitelů a zároveň provozovatel krátkodobého ubytování obrátil na soud, když mu spoluvlastníci podnikání chtěli omezit. Městský soud v Praze se postavil na stranu společenství vlastníků, dotyčný podle něj porušoval stavební a daňové předpisy. Majitel nicméně následně uspěl u Vrchního soudu v Praze a poté i u Nejvyššího soudu.
