Bankovní striptýz na obzoru. Policie už brzy prolomí tabu, plánuje Babišova vláda

Žádosti o prolomení bankovního tajemství řešíme každý týden, říkají banky. A už brzy jim možná přibude práce. Na konci ledna totiž předložil ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) novelu zákona o policii.

Vyšetřovatelé by podle navrženého zákona dostali výsostné právo žádat banky o detaily na účtech konkrétních klientů. A banky by musely odpovídat. Policie by přitom nepotřebovala ani souhlas státního zástupce, ani rozhodnutí soudu.

Související

Policie dostane dosud nevídanou pravomoc. Babišova vláda to od expertů schytává

Advokáti už se proti takovému plánu bouří. „Tento přístup představuje zásadní rozšíření pravomocí policejního orgánu bez odpovídajícího soudního přezkumu, či alespoň předchozího souhlasu státního zástupce,“ napsala Česká advokátní komora v připomínkovém řízení k novelám zákonů o trestním řízení soudním, o výkonu zajištění majetku a o Policii ČR.

Policie má podle ministerstva vnitra díky předložené novele snáze odhalovat podezřelý majetek, tedy jmění, které mohlo být získáno nelegálním způsobem. V současnosti totiž mohou policejní vyšetřovatelé získávat od bank jen velmi omezené informace.

„K samotné identifikaci majitele účtu obvykle není nutný soudní příkaz, u detailnějších informací, jako jsou pohyby na účtu nebo zůstatky, už se ale běžně postupuje se souhlasem státního zástupce nebo na základě rozhodnutí soudu,“ popisuje mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Policie tedy smí požadovat o detailnější informace kryté bankovním tajemstvím, ale vždy přes státního zástupce nebo soud poté, co byly zahájené úkony v trestním řízením.

Související

Děláte to taky? Jediná fotka na Facebooku může vymazat vaše bankovní konto

„Požadavky ze strany policie na poskytnutí součinnosti a informací, krytých bankovním tajemstvím, řešíme pravidelně v zásadě na týdenní bázi,“ poznamenal za Českou spořitelnu Hrubý.

O něco lépe je na tom Finančně analytický útvar – tomu stačí podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti. V některých případech má dokonce FAÚ pravomoc zastavit transakci.

Prolamovat bankovní tajemství smí také Česká národní banka (ČNB). „Pokud jde o výkon dohledu, pak má ČNB přístup de facto ke všem informacím a nepotřebuje k tomu rozhodnutí nebo přivolení soudu ani jiného orgánu,“ potvrzuje mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša. „Ale musí se jednat o výkon dohledu, ČNB si nemůže od bank jen tak vyžadovat informace o klientech spadající pod bankovní tajemství,“ zdůrazňuje. Smí například kontrolovat a ověřovat průběh jednotlivých transakcí nebo bankovních obchodů, zda proběhly tak, jak měly.

Specifickou skupinou prolamující bankovní tajemství jsou notáři. „Nejčastěji se jedná o řízení o pozůstalosti, ve kterém notář jako soudní komisař zjišťuje informace o bankovních produktech zůstavitele, tedy zemřelého, u kterého projednává dědictví,“ popisuje prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.

Související

Kyberšpionáž uvnitř Česka, obranu strategických institucí prolomili Rusové a Čína

Notář také může nahlížet na účty, kam vkládají lidé peníze coby notářskou úschovu. A nově na tyto účty smí nahlížet i notářská komora v rámci kontroly, že nedochází ke zneužívání. I tady banky sdělují zůstatky a pohyby na účtech.

V případě exekutorů to pak funguje o něco složitěji. „Banka smí exekutorovi sdělit výši zůstatku na účtu klienta tehdy, když obdrží řádný exekuční příkaz,“ popisuje mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. „Zároveň ale platí, že poskytuje pouze údaje nezbytné pro provedení exekuce a nikoli nadbytečné informace jako třeba detailní historii či účel plateb, pokud nejsou potřeba,“ doplňuje.

„Dnes už to probíhá automatizovaně. Obešleme všechny banky a ony nám sdělí, jestli tam dotyčný dlužník má účet a případně zůstatek. O pohyby na účtu pak musíme žádat zvlášť a manuálně,“ doplňuje pro Aktuálně.cz exekutor Jaroslav Kocinec, který působí ve Frýdku-Místku. „Banky nám sdělují i účty se zůstatky také v případě manžela i manželky, protože i ten smíme ze zákona obstavit,“ doplňuje Kocinec.

Prolomit bankovní tajemství pak mohou i další státní úřady. Jde asi o dvě desítky orgánů. Vždy ovšem smí od bank požadovat jen velmi specifické údaje, a to jen v konkrétní situaci. Například Česká správa sociálního zabezpečení v případě, že jí dotyčný dluží. Anebo Úřad práce si spolu s ministerstvem práce může u bank ověřit informace o zůstatku na účtu žadatele o sociální dávky.

Související

Babiš chce zabavovat podezřelý majetek. Ještě dřív to jako premiér navrhoval Fiala

Také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) smí od bank chtít specifické informace, když prověřuje rizika spojená s dodavatelem strategicky významné služby. A Generální inspekce bezpečnostních sborů zase pro účely pátrání po hledané osobě může zjistit, zda a kde dotyčný platil kartou.

Na zmíněný výčet úřadů prolamujících bankovní tajemství by se už brzy mohla dostat policie ovšem bez striktních omezení – pokud Metnarův návrh policejního zákona projde. Jde přitom o legislativu vycházející z takzvané konfiskační směrnice. Tu schválila Evropská unie, aby v rámci boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti uměly členské státy zabavovat majetek, u kterého sice není průkazné, že byl získaný nelegálně, ale je to vysoce pravděpodobné.

Na základě této směrnice už vláda Andreje Babiše schválila zákon o odčerpání podezřelého majetku a zabránění jeho dalšímu protiprávnímu použití, který nyní míří do parlamentu. Díky němu bude stát smět zabavovat majetek, u kterého sice nebyl prokázán nelegální původ, ale byl vysoce pravděpodobný. A Metnarova novela umožní policii, aby mohla podezřelý majetek lépe vyhledávat.

Mohlo by vás také zajímat:
Nová pravidla kyberbezpečnosti v praxi: Od registrace po audit dodavatelů