Babišova vláda odmítá uzákonit vyšší výdaje na obranu

Ilustrační foto

Ilustrační foto • Zdroj: čtk

Petr Fiala ve volebním štábu ODS
Zbyněk Stanjura (ODS) na tiskovce ve Sněmovně po boku Petra Fialy
Zástupci ODS přijeli jednat do Lán za prezidentem
Zástupci ODS přijeli jednat do Lán za prezidentem
Zástupci ODS přijeli jednat do Lán za prezidentem
9 Fotogalerie
ČTK

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Návrh opoziční ODS, podle kterého by měl stát povinně dávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu ročně, bude Sněmovna projednávat s negativním stanoviskem vlády, sdělila mluvčí vlády Barbora Peterová. Proti návrhu se podle předběžného stanoviska pro zasedání kabinetu postavila ministerstva financí i obrany, které chce věc upravit vlastním návrhem.

Ministerstva zdůvodnila odmítavá stanoviska tím, že vláda by byla přijetím návrhu ODS "značně limitována při sestavování státního rozpočtu". Vláda by také nemohla reagovat na vývoj ekonomiky. Povinné zvyšování podle ministerstva obrany rovněž neřeší schopnost armády zvýšené výdaje využít.

Nyní Česko na obranu dává necelých 1,1 procenta HDP, podle navrhované novely ústavního zákona o zajišťování obrany České republiky by to měla být dvě procenta.

Návrh vychází ze závazku NATO zvýšit do roku 2024 výdaje na obranu právě na dvě procenta HDP, což zatím plní jen pět zemí včetně USA. Právě americká administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa nyní na spojence tlačí, aby svůj slib naplnili a výdaje na obranu zvýšili.

Vláda by podle navrhované úpravy měla také být povinna nejméně jednou za čtyři roky vyhodnocovat stav zajištění obrany České republiky a následně usnesením stanovit pokyny pro další výstavbu, přípravu a použití ozbrojených sil v dalších deseti letech. Nedílnou součástí takových pokynů by měl být rámec výdajů rozpočtu na obranu.

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu