Střet zájmů Babiše provází celou jeho politickou kariéru. Jako vlastník holdingu Agrofert kontroluje desítky firem závislých na veřejných zakázkách a dotacích. Podle prezidenta Petra Pavla je zcela zjevné, že pokud by se stal premiérem bez strukturální změny svého vztahu k firmám, byl by ve "vážném střetu zájmů". A to ještě větším než v době, kdy byl Agrofert ve svěřenském fondu.
Diskuse právníků nicméně naznačují, že řešení není až tak přímočaré. Nejde jen o to, zda Babiš podniká, ale o to, jak zákon definuje podnikatele a na které povinnosti se vztahuje 30denní lhůta na vyřešení střetu po jmenování do funkce.
Podniká, nebo nepodniká?
Advokát Aleš Rozehnal upozorňuje, že v jedné věci má Babiš situaci jednodušší, než se běžně soudí. Podle právní definice totiž nemusí být považován za podnikatele. "Andrej Babiš sám nepodniká, protože nevyvíjí soustavně činnost svým jménem na vlastní účet za účelem dosažení zisku," říká expert.
To by znamenalo, že jedna z klíčových povinností zákonodárců - vzdát se podnikání do 30 dnů od nabytí mandátu - se na něj nemusí vztahovat. Rozehnal zároveň připomíná, že zákon Babišovi vlastnictví Agrofertu nezakazuje: "Klidně by si ho mohl ponechat a byl by v souladu s tímto zákonem. Legislativa pouze zakazuje to, že společnosti, které jsou součástí koncernu Agrofert, nesmí přijímat dotace… a zároveň se nesmí účastnit žádného řízení o veřejné zakázky," tvrdí právník.
30denní lhůta není pro prezidenta páka
Advokát Ondřej Preuss upozorňuje, že samotné pověření sestavit vládu je jen politické gesto bez právních důsledků. A především: zákon nestaví prezidentovi do rukou žádnou sankci pro případ, že Babiš střet nevyřeší. Jak řekl Preuss pro Aktuálně.cz: "Podle zákona o střetu zájmů ho prezident může i jmenovat, předpokládá se, že se to vyřeší až ex-post, to znamená až do 30 dnů po jmenování."
A pokud lhůta uplyne bez výsledku? Pak má jednat sněmovna, ne hlava státu: "Systém počítá s tím, že Poslanecká sněmovna vládě, jejíž předseda je ve zjevném střetu zájmů, ani nedá důvěru nebo respektive naopak mu vysloví nedůvěru," vysvětluje Preuss.
Ústavní právník Jan Kysela pak upozorňuje i na nenápadný detail zákona: 30denní lhůta se týká pouze podnikatelů nebo osob ve statutárních orgánech. A právě v tom může spočívat ta právní "klička". Kysela pro Aktuálně.cz vysvětluje, že otázka podnikání je klíčová: "A teď jde o to, jestli je Andrej Babiš coby vlastník Agrofertu podnikatel - na to se ta 30denní lhůta vztahuje."
A zároveň dodává hypotetický scénář, který by mohl Babiš v krajním případě využít: "Andrej Babiš by teoreticky mohl přinést patnáct stanovisek advokátních kanceláří, ze kterých plyne, že se tohle ustanovení na něj vůbec nevztahuje, protože on přece podnikatel není," soudí Kysela.
Jinými slovy: pokud není podnikatel, lhůta neplatí. A pokud lhůta neplatí, Babiš by mohl argumentovat, že jeho povinnost je jen zabránit tomu, aby jeho firmy soutěžily o zakázky a braly dotace - nikoli dělat jakékoliv osobní majetkové kroky.
Politický problém zůstává, právní cesta je nejistá
Z právních analýz vyplývá, že Babiš může teoreticky tvrdit, že podnikatelem není, a tím obejít nejtvrdší část zákona. Prakticky to ovšem nic nemění na faktu, že jeho koncern dotace přijímá a že politický tlak bude enormní.
Prezident tak sice může chtít plán dopředu, ale donutit Babiše k radikálnímu kroku nemůže. A sněmovna, která by měla být pojistkou, je momentálně obsazená tak, že hlasování o nedůvěře kvůli Babišově střetu zájmu je nejisté.
Babiš tak může znovu využít mezery, které zákon o střetu zájmů obsahuje již od svého vzniku. A otázka, zda je vlastník obřího koncernu "podnikatel", se může stát jedním z nejdiskutovanějších právních paradoxů letošního roku.
