Babiš řekl, kdy si sáhne na zisky ČNB. Michl odhadl, kolik může do rozpočtu poslat

Přestože zákon centrální bance ziskové hospodaření neukládá, guvernér Aleš Michl v minulosti opakovaně řekl, že jeho cílem je ztrátu umazávat.

„Podle zákona jsou našimi cíli cenová stabilita a finanční stabilita. My jsme si ale tu práci vědomě trochu ztížili tím, že jsme si přidali ještě jednu výzvu, zlepšit ziskovost banky,“ řekl Michl před dvěma měsíci během svého vystoupení na univerzitě v Chicagu.

Související

Jak se Babiš dostane ke stamiliardám z ČNB. Ekonomové popisují možnosti

Když se ho letos na začátku března deník Aktuálně.cz ptal, kdy a kolik by mohla centrální banka do státního rozpočtu poslat, odhadl, že by ČNB v budoucnu mohla do státního rozpočtu poslat až sto miliard korun ročně. Ale že dřív než v příštím volebním období to podle něj nebude. Podle zákona nejdřív musí banka umazat ztrátu, vytvořit rezervy a dostat se do zisku.

Když se ještě před volbami Andreje Babiše ptaly Seznam Zprávy, zda by jeho vláda chtěla, aby ČNB posílala do státního rozpočtu část svých zisků, reagoval jednoznačně: „Pokud se stanu premiérem, budu o tom s guvernérem jednat. Vím však, že po předchozím guvernérovi zdědil banku s velkou kumulovanou ztrátou,“ řekl tehdy Babiš.

Deník Aktuálně.cz se ho nyní na možnost, že by centrální banka posílala do rozpočtu část zisku, zeptal. A také na to, zda a případně kdy se plánuje s guvernérem sejít.

„Letos to ještě není téma,“ tvrdí teď Babiš. „Aby se to mohlo stát, ČNB musí být v zisku, a to není. Tento rok kvůli posílení koruny vykáže ztrátu, přestože měli dobrý rok a investice byly úspěšné. Myslím, že se to v dalších letech projeví,“ řekl Babiš.

Související

Guvernér ČNB se opřel do bank. Neposílejte peníze v noci, radí expert

Diskusi o tom, kolik by centrální banka mohla nakonec do státního rozpočtu poslat, rozproudil loni na podzim respektovaný ekonom a profesor Univerzity Karlovy Tomáš Havránek. Podle něj centrální banka v příštích čtyřech letech ztrátu z minulosti umaže a „začne posílat stamiliardy korun do státního rozpočtu“. „Ve vyspělých zemích je to běžné, ale je potřeba připravit pravidla předem,“ napsal Havránek ve svém textu pro Seznam Zprávy.

Ať ČNB posílá peníze ze zisku do státního rozpočtu, psal Michl v minulosti několikrát. Například ještě jako člen bankovní rady v březnu 2020 navrhoval, aby část zisku z devizových rezerv, tehdy šlo zhruba o 60 miliard korun, putovala do státního rozpočtu na boj s ekonomickými dopady pandemie.

Když Michl nastoupil v roce 2022 do pozice guvernéra, přebíral banku s rekordní ztrátou způsobenou kurzovým závazkem předchozího vedení.

Ztrátu se daří vedení banky snižovat významnou proměnou složení devizových rezerv.

„Když jsem do České národní banky nastupoval, měli jsme v akciích 7,65 procenta. Dnes je to 26,2 procenta. Ve zlatě jsme měli nula procent, dnes máme šest procent,“ uvedl Michl během zmíněného vystoupení na univerzitě v Chicagu letos v únoru.

Zlato banka nakupuje od roku 2023 každý měsíc. Přibližně 1,75 tuny měsíčně. Michl tvrdí, že v tomto strategii měnit ČNB nebude. Cílem je podle něj mít 100 tun.

„Dva poslední roky byly ziskové. Nelze ale očekávat, že každý rok bude ČNB v zisku. Přijdou období, kdy ČNB bude ve ztrátě,“ napsal Michl ve výroční zprávě, která vyšla loni.

Ke konci roku 2022 vycházela kumulovaná celková ztráta centrální banky přes 480 miliard korun, nejvíce v historii. Michlovi se v pozici guvernéra podařilo celkovou ztrátu stáhnout na 277 miliard, což je údaj z loňska. Loni nicméně v důsledku posilování koruny vykázala banka ztrátu.

Související

Viceguvernérka ČNB si rýpla do Schillerové. A vyslala důrazné varování

Tomáš Havránek připomíná, že ve vyspělých zemích je běžné, že národní banka posílá vládě svůj zisk.

O tom, jak velký podíl zisku by nakonec státní rozpočet mohl od centrální banky získat, bude rozhodovat bankovní rada. Má to ale přísné podmínky - nejprve ČNB musí vytvořit rezervní fond, a to zejména ty na budoucí ztráty.

„O tom, jak velký bude rezervní fond, rozhoduje bankovní rada. Přičemž je ekonomicky opodstatněné, že vyšší zastoupení rizikovějších aktiv vyžaduje vyšší rezervy,“ řekl už dřív deníku Aktuálně šéf odboru komunikace Jakub Holas.