Armáda se připravuje na bitvu s dluhovou krizí

ilustrační foto

ilustrační foto • Zdroj: CTK/Stanislav Peska

Pavel Otto

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Nejhorší možný scénář nutných úspor ministerstva obrany začíná dostávat konkrétní obrysy, vedení úřadu se začíná připravovat na variantu přibližně 35miliardového rozpočtu. S touto částkou by armáda hospodařila už v roce 2014, což by bylo až o devět miliard korun méně než letos. Důvodem je očekávané zpomalení tuzemské ekonomiky v souvislosti s evropskou dluhovou krizí.

Podle několika na sobě nezávislých zdrojů deníku E15 má šéf rezortu Alexandr Vondra (ODS) do poloviny listopadu mít analýzu možných dopadů na personál i majetek.

Zvažuje se i podoba nové organizační struktury. „V případě naplnění krizového scénáře se bude třeba připravit na snížení početních stavů vojáků a občanských zaměstnanců. Zvažuje se formát šestnáct a šest, respektive patnáct a pět,“ uvedl nejmenovaný pracovník generálního štábu. V armádě je přes 21 tisíc vojáků a osm tisíc civilistů. Po snížení by to znamenalo nucený odchod a zrušení neobsazených tabulek kvůli omezenému náboru o sedm tisíc respektive devět tisíc míst.

Za optimální by přitom ministerstvo považovalo, aby se rozpočet pohyboval zhruba na loňské úrovni. Tedy asi kolem 49 miliard, což bylo 1,3 procenta HDP. „Mám velké obavy, že další snižování výdajů na obranu podkope naše postavení a závazky v NATO. Situace ve srovnatelných armádách — například belgické nebo portugalské — je ještě horší. Zatímco podíl mandatorních výdajů na vojáky, občanské zaměstnance a veterány u nás představuje asi polovinu armádního rozpočtu, v Belgii jsou to už nyní více než dvě třetiny.

Možné škrty by se vedle obrany dotkly i ostatních rezortů. Třeba ministerstvo vnitra může přijít v porovnání s letošním rokem až o deset miliard, justice pak o více než čtyři miliardy.

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu