Archiváři odhalili pravý význam Masarykova poselství. Mluvil k Benešovi, ne k národu

ČTK ČTK
před 2 hodinami
Archiváři zjistili, že dokument s údajnými posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka je ve skutečnosti zápisem Masarykovy promluvy k tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi v Lánech koncem srpna 1934. Vyplývá to z obsahové analýzy odborníků, kterou ve středu představili na konferenci v pražské vile Lanna.
Otevření zapečetěné obálky s údajně posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka, které nadiktoval v září 1937 svému synu Janovi; 19. září 2025, Lány.
Otevření zapečetěné obálky s údajně posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka, které nadiktoval v září 1937 svému synu Janovi; 19. září 2025, Lány. | Foto: ČTK

Naskenovaný text dokumentu psaného převážně v angličtině i jeho překlad do češtiny zveřejnil ve středu večer server iRozhlas.cz, dostupný je i na webu www.tajemnaobalka.cz. Masarykův vzkaz si příští týden bude moct prohlédnout veřejnost ve výstavním sále Národního archivu v Praze, sdělil ve středu Jan Charvát z Národního archivu.

Odborníci na konci září na zámku v Lánech otevřeli dopis se slovy prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Dokument čekal v archivu na zpřístupnění 20 let, Národnímu archivu ho 19. září 2005 předal tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí.

Text se věnuje národnostním otázkám Československa, zmiňuje potřebu vzdělanosti, Masaryk v něm řeší i vlastní pohřeb či vlastnosti Čechů a dalších národů. Rukopisný záznam pořídil Jan Masaryk v přítomnosti Edvarda Beneše, později jej s drobnými úpravami přepsal, uvedli odborníci.

Vážně nemocný Masaryk abdikoval v prosinci 1935, v čele státu ho nahradil Beneš. Zemřel 14. září 1937.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy