Analýza: Na konec Schengenu by nejvíc doplatily Česko a Slovensko

ilustrační foto

ilustrační foto • Zdroj: ctk/AP

ČTK

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Případným rozpadem schengenského prostoru by byly nejvíc postiženy ze všech signatářských zemí Česko a Slovensko. Důvodem je vysoká otevřenost obou ekonomik a vysoký podíl obchodu s ostatními zeměmi. Nejvážnějším dopadem pro českou ekonomiku by bylo zpomalení pohybu zboží, a tím exportní konkurenceschopnosti. Vyplývá to z analýzy UniCredit Bank.

Konec schengenského prostoru by tak české hospodářství citelně poznamenal, plyne z analýzy. Pokles exportu citlivých položek, jako jsou např. potraviny, o pět procent by podle analýzy připravil českou ekonomiku o 0,25 procenta HDP, což je v dnešních cenách asi 12 miliard korun ročně. Celkové ztráty by závisely na procentu, o něž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížil objem přepraveného zboží.

Důsledky by pocítili např. i kamionoví dopravci. Evropská komise odhadla, že by v případě zavedení hranic v celém schengenském prostoru stouply roční náklady na jeden kamión v přepočtu o 1,5 milionu korun.

Banka ve zprávě uvádí, že prodloužení doby cest do zaměstnání u lidí, kteří dojíždí do práce přes hranice, by patrně většinu z nich odradilo. „Situace by tedy způsobila určitý růst nezaměstnanosti v regionech poblíž hranice s Německem a Rakouskem,“ uvádí dokument.

Nejvyšší intenzita pohybu zboží přes hranice

Česko se podle analýzy spolu se Slovenskem vyznačuje ze všech zemí EU nejvyšší intenzitou pohybu zboží přes hranice, měřenou objemem exportu k HDP. Zároveň patří obě země mezi šestici zemí v EU, pro níž se schengenský prostor podílí na celkovém zahraničním obchodě víc než 70 procenty. Existence Schengenu přispěla k tomu, že zahraniční obchod Česka narostl v letech 2005 až 2014 o víc než 70 procent a vývoz se po odečtení dovozu podílel víc než 40 procenty na celkovém růstu ekonomiky ČR.

Schengenskou smlouvu podepsaly v roce 1985 země Beneluxu, Francie a Německo a později se k ní přidaly všechny země kontinentální Evropy na západ od ČR včetně těch, které nejsou členy EU. Z nových členských zemí EU se dosud signatáři nestaly jen Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko. Klíčovou změnou po přijetí smlouvy bylo zrušení kontrol osob na vnitřních hranicích schengenského prostoru, čímž byl naplněn jeden ze čtyř základních principů EU - volný pohybu osob.

O ohrožení Schengenu a volného pohybu osob se v poslední době často mluví v souvislosti s uprchlickou krizí.

Obnovení hraničních kontrol v schengenu nejvíc poškodí právě Německo

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu