Praha - Bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová znovu proslaví v zámoří své rodné Československo. A zároveň připomene i stinné stránky jeho historie ve dvacátém století.
Dodnes stále vlivná světová diplomatka totiž píše podle informací Aktuálně.cz knihu o svém otci, československém diplomatu Josefu Korbelovi. Ten po své emigraci dosáhl v USA uznání coby odborník na mezinárodní vztahy.
České ministerstvo zahraničí už Albrightové při její poslední návštěvě darovalo archivní materiály týkající se působení jejího otce v československé diplomacii.
"Diplomatický archiv ministerstva zahraničí věnoval Madeleine Albrightové kopie některých dokumentů týkajících se působení jejího otce v československé diplomatické službě," uvedl tiskový odbor Černínského paláce. Mezi materiály mají být například dopisy psané Josefem Korbelem.
Archiv dlouhý čtyři kilometry
Dva zdroje blízké sídlu české diplomacie deníku Aktuálně.cz potvrdily autorský záměr čtyřiasedmdesátileté rodačky z Prahy, historicky první ženy v čele diplomacie USA. Ta stále udržuje blízké vztahy s Českem, například s Václavem Havlem.
Aby ale měla Albrightová potřebné materiály u sebe, museli se úředníci ministerstva probrat více než čtyřmi kilometry archiválií, které československá a poté česká diplomacie vyprodukovala od roku 1918.
"Jde o 225 archivních fondů, mezi něž patří například tzv. Londýnský archiv, který obsahuje spisy československé exilové vlády v Londýně z let 1939 - 1945, nebo o Pařížský archiv s dokumenty z pařížských mírových konferencí z let 1918 - 1921," uvedlo dále ministerstvo.
Osud otce Albrightové byl pohnutý. Diplomatickou kariéru si zvolil ještě za masarykovského Československa. Poprvé ovšem musel s rodinou opustit svou rodnou zem v roce 1939 po německé okupaci. Korbelovi, před válkou psáni s přehlasovaným 'o', byli židovského původu.
Dvojnásobná emigrace
Ještě před válkou rodina konvertovala ke katolicismu. O svých židovských kořenech se Albrightová dozvěděla až v roce 1996 od amerických novinářů.
Válečná léta strávila rodina v Londýně, kde Josef Korbel působil jako poradce předsedy exilové vlády Edvarda Beneše.
Po roce 1945 se rodina pozdější šéfdiplomatky USA přesunula do Bělehradu, její otec Benešovo Československo v Jugoslávii zastupoval coby velvyslanec.
Hned po komunistickém puči o tři roky později se ale Korbelovi znovu ocitli v emigrantské kůži. Když v roce 1949 komunisté odsoudili Korbela za vlastizradu k trestu smrti, jeho rodina dostala v USA politický azyl.
Bývalý diplomat se vydal na akademickou dráhu. Stal se děkanem institutu mezinárodních vztahů na denverské univerzitě. Tady také nasměroval na diplomatickou dráhu jednu ze svých nadaných žaček, Condoleezzu Riceovou, která se stala první Afroameričankou v této vysoké funkci.
Mezinárodní kruh kolem Josefa Korbela se znovu spojil v době, kdy Česko vyjednávalo s USA o radarové základně. Za Washington jednání vedla právě Riceová, která byla specialistkou na východní Evropu a umí dokonce trochu česky.