Měla to být rutinní operace žlučníkových kamenů, nakonec se ale zvrhla v zápas o život. Do rány se totiž pacientce dostala infekce, která záhy přerostla v sepsi - tedy otravu krve. Paní Jaroslavě začala selhávat játra. Po čtyřech letech zdlouhavé a marné léčby kvůli sepsi zemřela.
Příběh z Vysočiny, který se nakonec dostal až k soudu, není zdaleka ojedinělý. Jak ukazují data Kanceláře zdravotního pojištění (KZP), život ohrožující sepsí u nás každoročně skončí až 5,5 tisíce operací. "Což je v porovnání se zahraničím vyšší číslo," hodnotí stav českých nemocnic Ladislav Wagner z KZP.
Sepse podle něj provázejí hlavně zákroky na žlučníku, střevech či žaludku - tam jimi vyvrcholí až desetina všech případů. Problémové jsou i amputace končetin. Naopak u jiných výkonů bývají sepse spíš vzácné.
Sedmkrát víc sepsí
Vždy ale záleží i na tom, do kterého špitálu si pacient lehne. Rozdíly jsou totiž enormní - některé nemocnice podle Wagnera hlásí až sedmkrát víc sepsí, než je celorepublikový průměr. "To je samozřejmě špatně, taková péče se rozhodně nedá označit za kvalitní," hodnotí pro Aktuálně.cz expert.
Obecně jsou na tom nejhůř krajské a oblastní nemocnice, které poskytují komplexní péči. Zvlášť ty v Karlovarském a Pardubickém kraji. "Naopak nejlepší výsledky vykazují fakultní nemocnice, především ty pražské," doplnil Wagner. Jak jsou na tom špitály jmenovitě, však zveřejnit nechtěl.
"Výhledově to sice v plánu je, pacienti by to měli vědět, nejprve ale s daty seznámíme samotné nemocnice. Těch, které nemají zrovna nejlepší výsledky, je celkem 32. Měly by dostat šanci k nápravě," říká.
Nekvalitní péče, nebo švidl kvůli penězům?
O kvalitu péče se totiž doposud nikdo oficiálně nezajímal. "Pojišťovny sice tato data měly, ale nepracovaly s nimi. Nemocnice tak nic nenutilo k tomu, aby zaváděly jakákoliv opatření - přestože lze sepsím předcházet," popisuje Wagner.
Některé špitály navíc podle něj mohly i švindlovat. Tím, že jim dnes pojišťovny proplatí naprosto všechno, si prý mohly účtovat i neexistující problémy. "Neoficiálně to od nich máme potvrzené," řekl Aktuálně.cz Wagner. I takové případy by ale podle něj měly do budoucna skončit.
Kancelář zdravotního pojištění spolu se zástupci České společnosti nemocniční hygieny a epidemiologie už totiž tlačí na pojišťovny, aby se začaly o kvalitu péče zajímat. "Chceme, aby to fungovalo jako v zahraničí, kde se to bedlivě hlídá. Nikdo si tam nedovolí nic zanedbat, ani zbytečně podojit pojišťovnu, protože to má své důsledky - propíše se to nejenom do současných úhrad, ale i do budoucí smluvní politiky," souhlasí místopředseda odborné společnosti a hlavní epidemiolog pražského IKEM Petr Smejkal.
Sepsím lze totiž podle něj do jisté míry zabránit - například dodržováním preventivních balíčků před operačními výkony, správným ošetřováním zdravotnických pomůcek nebo očkováním zdravotníků. "Pokud si to nemocnice neuhlídá, utíkají kvůli tomu spousty peněz, které se v České republice proplácejí bez mrknutí oka," připomíná Smejkal.
Řeči peněz rozumí každý
Odborná společnost chce proto jednat i s budoucím ministrem zdravotnictví - možnost penalizovat nekvalitní péči by se měla promítnout do úhradové vyhlášky. Tedy do dokumentu, podle kterého pojišťovny rozdělují peníze. "Pokud zůstane pacient déle na lůžku například jenom proto, že jeho stav zkomplikovala infekce přenesená zdravotníkem, neměla by pojišťovna nemocnici léčbu této infekce plně proplácet," popisuje svou představu Smejkal.
Podobný režim už podle něj zavedli v mnoha západních zemích a výsledek se dostavil rychle - řeči peněz totiž rozumí každý. Nemocnice bez dobrých výsledků navíc začaly narážet na pacientské organizace, které mají například ve Spojených státech silné slovo.
Americké nemocnice už proto podle Smejkala začaly data o péči samy zveřejňovat - dávají tím lidem najevo, že je u nich všechno v pořádku. "Samozřejmě je k tomu vždycky třeba i srozumitelné vysvětlení, jako u všech dat ve zdravotnictví. Musí se například uvést, že pokud se v dané nemocnici dělají složitější výkony u velmi starých či nemocných pacientů, mohou být pooperační komplikace četnější," podotýká Smejkal.
Balíčkové ceny
Zdravotní pojišťovny s tímto plánem souhlasí. Třeba šéf největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek řekl, že už kvůli tomu spustil pilotní projekt. "Vytvořili jsme jakési balíčkové úhrady, které odpovídají nákladům obvyklým při správném postupu lékařů. Týká se to operací, při kterých se pacientům mění klouby, a operací kardiostimulátorů," popisuje.
Pokud nemocnice léčí dobře, je pro ni tato úhrada výhodná. "Jakmile se ale léčba jakkoliv zkomplikuje - například infekcí přenesenou zdravotníkem či jiným nesprávným postupem -, jdou náklady navíc k tíži nemocnice," dodává Kabátek. Prozatím se podle něj do projektu zapojilo pět nemocnic, do budoucna by jich ale mělo přibývat.
"Pro masovější využití tohoto principu by ale bylo opravdu lepší, kdyby to podpořilo i ministerstvo zdravotnictví. Mělo by to vepsat do úhradové vyhlášky, abychom měli silnější pozici," podotýká Kabátek. Dnes by se totiž podle něj mohlo stát, že se nemocnice proti postupu pojišťovny vzbouří a obrátí se na soud. "A logicky ho vyhraje, protože dnes úhradová vyhláška žádné sankce za nekvalitní péči nezná," vysvětlil šéf VZP.
Nemocnice: Sepsím se vyhnout nedá
Samotné nemocnice už ale tak nadšené nejsou. "Kancelář zdravotního pojištění si vytkla smělý cíl, že zcela potlačí infekce a pooperační sepse, které vznikly v prostředí nemocnice. Tento cíl je ale nesplnitelný," napsal Aktuálně.cz předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. Sepse totiž podle něj trápí pacienty všude na světě a vyhnout se jí stoprocentně nedá.
Srovnávat podle něj nelze ani kvalitu péče v jednotlivých nemocnicích - výsledek totiž může ovlivnit řada faktorů. "Třeba to, že mají některé nemocnice nižší počty případů, čímž je výpočet celkového výskytu sepse logicky ovlivněn," upozorňuje Čarvaš. Tvrzení, že ukazatel kvality je dobře měřitelný, by proto podle svých slov rozporoval.
České zdravotnictví má podle Čarvaše mnohem vážnější problémy k řešení. "Mluvit by se mělo třeba o obrovské nerovnosti v platbách od pojišťoven - malé nemocnice jsou často oproti těm velkým znevýhodněné. Pozornost by se měla věnovat i nefungující návaznosti péče nebo vzdělávání personálu," uvedl. Jakékoliv žebříčky nemocnic podle něj ničemu nepomohou.
