A mimochodem... Česko zrychlí a ulehčí vyplácení odškodného za zvířata usmrcená vlky
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Vlčí smečky se do českého příhraničí vrátily zhruba před sedmi lety a rozdělily společnost na dva tábory. Zemědělci a majitelé honiteb, kterým vlčí smečky decimují stáda, chtějí umožnit odlov. Ochránci přírody jsou jednoznačně proti s tím, že vlk do českých kopců patří. Ani tato zpráva z miniseriálu webu E15.cz by neměla uniknout pozornosti, byť by přes příval souvislostí pandemie koronaviru snadno mohla.
Návrat přísně chráněných vlků do České republiky s sebou přináší řadu nejasností a konfliktů zejména v posledních dvou letech. V jeho souvislosti dochází ke škodám na hospodářských zvířatech. Zatím poslední hlášený případ byl zachycen začátkem března v Orlických horách. Na ekologické farmě poblíž Deštného na Rychnovsku vlci zabili v ohradě dvě ovce. A nedaleko na Broumovsku a Trutnovsku se zabydleli.
Stát musí i v tomto případě volit mezi udržovanou krajinou a vlky a ministerstvo životního prostředí (MŽP) již navrhuje první řešení v nové strategii s názvem Programová péče o vlka.
„Jedná se o opatření k omezení vzniku škod na hospodářských zvířatech a snížení dalších konfliktů, které s přítomností vlka v krajině souvisejí včetně budoucího stanovení příznivého stavu populace a stanovení jednotného postupu příslušných orgánů při nestandardním chování vlka,“ uvedla k projektu mluvčí MŽP Petra Roubíčková s tím, že každé dva roky se bude aktualizovat podle vývoje situace. Ochranu vlka ministerstvo nezavádí ani nezpřísňuje, dodává materiál.
Šelma je v prakticky v celé Evropě chráněná evropskou legislativou a program péče toto nemění ani měnit nemůže. „Program určuje základní kroky, které je potřebné pro prevenci a řešení konfliktů souvisejících s výskytem a rozvojem populace vlka řešit. Ministerstvo v souladu s programem péče pracuje na legislativních změnách v oblasti náhrad škod s cílem poskytování náhrad dotčeným subjektům zjednodušit a usnadnit veškerou související administrativu,“ řekl k dokumentu Vladimír Dolejský, náměstek pro ochranu přírody a krajiny na MŽP.
Specifikací účinných opatření k ochraně stád se zabývá také Agentura ochrany přírody a krajiny a rovněž připravuje manuál pro případy výskytu problematických vlků.
„Pro udržování krajiny je nezbytné uchování pastvy. Jde zejména o podhorské oblasti, kde je každý chov hospodářských zvířat třeba maximálně podporovat. Na druhou stranu vlci pomáhají snižovat nadměrné stavy spárkaté zvěře, působící miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách. Skloubit existenci vlka s pastvou hospodářských zvířat není jednoduché,“ doplnil František Pelc, ředitel Asociace ochrany přírody a krajiny ČR.
V programu péče je také úkol určit velikost vlčí populace, při jejímž dosažení může Česko společně s okolními státy začít jednat s Evropskou komisí o úpravě legislativy a stanovení případných kvót pro lov vlka.
Mezi hlavní cíle programu patří zejména zajištění systému pro poskytování finanční podpory na preventivní opatření k ochraně stád a zlepšení postupu vyplácení náhrad škod. „V současné době je lze hradit díky Operačnímu programu Životní prostředí. Jde však o komplikovaný a administrativně náročný nástroj,“ podotýká Vladimír Dolejský, náměstek pro ochranu přírody a krajiny na MŽP s tím, že rezort usiluje o co nejefektivnější nastavení podmínek podpory tak, aby byla pro chovatele co nejdostupnější.
Ještě před sedmi lety se v Česku vlci nerozmnožovali, vyskytovali se jen v oblasti Beskyd, při hranici se Slovenskem, kam zasahuje západní okraj karpatské populace tohoto druhu. V posledních letech se však šíří vlci také ze středoevropské nížinné populace. Tedy ze sousedního Německa a západního Polska. K návratu vlka došlo po téměř dvou stokách let, kdy byl vyhuben.
