Na začátku letošního února se Správa železnic pochlubila, jak miliardový zabezpečovač ETCS zabránil vážné železniční nehodě. Makedonský řidič nákladního auta s přívěsem vjel na přejezd ve Studénce, přestože už blikala červená výstražná světla.
Náklaďák uvízl v kolejišti. Makedonci začal pomáhat svědek, jenž se pokoušel zvednout spuštěné závory, aby nákladní auto mohlo rychle odjet. V tu chvíli ale zafungoval systém ETCS, jeho technologie zaregistrovala porušení přejezdu a zastavila provoz na trati včetně přijíždějícího vlaku.
Podobná situace nastala ve čtvrtek 4. září na přejezdu u obce Moravany na Pardubicku. Kolem půl druhé odpoledne v kolejišti uvízl osobní ford. Tentokrát se ale šťastný průběh z února neopakoval. Zabezpečovací systém ETCS, jehož zavádění dosud v Česku vyšlo na osmnáct miliard korun, střetu vlaku s vozidlem nezabránil.
Posádce nepojízdného fordu se podařilo utéct ještě předtím, než auto zdevastoval náraz rychlíkového spoje eurocity vedeného moderní lokomotivou Vectron. Nikdo nebyl zraněn, provoz na nejdůležitější trati stál zhruba tři hodiny, než se podařilo otevřít alespoň jednu kolej. K plnému obnovení došlo po další hodině a půl.
"Stejně jako u každé mimořádné události, i zde jistě již běží vyšetřování příčin, které má v gesci Správa železnic, eventuálně Drážní inspekce, dle vyhodnoceného rozsahu mimořádné události," vyhýbavě odpovídá Filip Medelský, mluvčí Českých drah, na dotaz, proč ETCS nezabránil čtvrteční nehodě.
"Tuto mimořádnou událost nešetříme, tedy se k ní nemůžeme jakkoliv vyjadřovat," reaguje Jan Kučera z Drážní inspekce. A o moc sdílnější není ohledně ETCS ani Martina Janovská, pardubická policejní mluvčí. "Prověřování události probíhá, o příčinách a okolnostech nebudeme spekulovat," odpovídá Janovská na dotaz reportéra deníku Aktuálně.cz.
Nečekaná překážka jako sebevrah nebo kameny
Podle státní Správy železnic, která má zavádění a fungování systému ETCS v Česku na starosti, je technologie na takové případy, jaká se na koridor objevil první zářijový čtvrtek, krátká.
"ETCS je vlakový zabezpečovač. Kontroluje jízdu vlaku a to, jestli strojvedoucí respektuje návěsti, maximální povolenou rychlost a podobně. Nemůže ale nijak zabránit situaci, kdy na přejezdu zůstane vozidlo," přibližuje Nela Eberl Friebová, mluvčí Správy železnic, s tím, že v takovém případě by měli řidiči co nejdříve místo opustit.
"Stejně tak (ETCS) neovlivní, že se na trati objeví nečekaná překážka - například člověk se sebevražednými úmysly či kameny na kolejích," doplňuje Friebová.
A jak tedy postupovat? "Závory lze nadzvednout nebo snadno prorazit, jsou k tomu technicky uzpůsobené a vznikne pouze minimální škoda. V tu chvíli navíc přejezd vyhodnotí poruchu a provoz na trati se automaticky zastaví. To se stane i v okamžiku, kdy se břevno závor nedovře - například se zastaví o kapotu auta," odpovídá mluvčí Friebová.
Faktem nicméně je, že už letos v březnu se Jiří Svoboda, šéf Správy železnic, nechal slyšet, že systém ETCS chce upravit tak, aby zabránil i takovým situacím, jako byla ta u Moravan. "Dalším krokem bude, aby zařízení poslalo signál i v případě, že někdo zůstane stát na přejezdu, ale nepoškodí závoru. To zatím neumí," řekl Svoboda v MF Dnes.
Byť je miliardový systém ETCS v provozu na českých železnicích od roku 2022, Správa železnic zatím všechny jeho neduhy "nevychytala".
Výpadek nákladné technologie už způsobil několik dopravních kolapsů. Po březnových potížích se do řešení musel vložit i ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Dalším železničním úsekem, kde bude provoz řízen výhradně ETCS, bude po koridoru do Ostravy či úseku z Bohumína do Břeclavi od příštího roku tah z Prahy do Českých Budějovic. V prosinci 2027 pak trať z Berouna přes Plzeň do Chebu.
