Česko není v konvenční válce s Ruskem, je ale součástí jeho informační války. Cesta k ruské agresi na Ukrajině byla dlouhodobě připravovaná a koordinovaná v informačním prostoru, řekl prezident Petr Pavel na konferenci Média a Ukrajina, kterou pořádá Český rozhlas. A právě čtvrteční konference je podle rozhlasu zřejmě důvodem, proč od rána čelí jeho weby masivnímu hackerskému útoku.
Soud tento čtvrtek osvobodil češtinářku Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Podle soudkyně není skutek učitelky trestným činem. Verdikt není pravomocný, státní zástupce se na místě odvolal.
Weby Českého rozhlasu a zpravodajský web iROZHLAS.cz jsou od rána mimo provoz. Okolo 07:00 hodiny je zasáhl masivní hackerský útok. Byl vedený na všechna datová centra, která Český rozhlas pro své webové služby využívá, potvrdil mluvčí Jiří Hošna. Cílem útoku bylo podle Hošny zničit webové služby veřejnoprávního média. Útok byl spojený s konferencí o médiích a Ukrajině.
Sjíždění řek, horské výpravy nadšenců i dovolené v Jugoslávii. Klub českých turistů, který v červnu oslavil 135. výročí své existence, stojí za barevným značením tras, zasadil se i o stavbu Petřínské rozhledny a v současnosti sdružuje 33 tisíc lidí. Prohlédněte si, jak vypadaly jarní a letní výpravy turistů v minulém století.
"Zdraví je výrazně ovlivňováno teplotními extrémy, které se v posledních letech zintenzivňují a jejich četnost se zvyšuje. Největší zátěží je především prodlužování délky trvání horkých vln, které mají na zdraví nejpřímější vliv," varuje vědkyně z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd Hana Hanzlíková. Nejhorší vlna horka v Česku si podle ní vyžádala 250 životů, nejvíc úmrtí bylo v Praze.
Ani na chvíli Karel Havlíček nepochybuje, že jeho hnutí ANO vyhraje příští volby. Stínový premiér a bývalý ministr je jedním z nejbližších spolupracovníků šéfa ANO Andreje Babiše. Důsledně se chystá na volby, ať už na řádné v roce 2025, nebo na předčasné. "Sním sen, že budeme mít přes 50 procent," říká a dodává, že tím myslí většinu 101 křesel v Poslanecké sněmovně. Nyní jich má ANO 71.
Dvě nové budovy postavené na Barrandovských terasách se otevřou letos na podzim. Jejich součástí bude 61 apartmánů určených k pronájmu. Zároveň pokračuje rekonstrukce historické budovy Maxe Urbana. Exteriér má být hotový rovněž na podzim, oprava interiérů pak má pokračovat ještě 12 až 18 měsíců. Novináře o tom informovali zástupci stavební společnosti a architekti při prohlídce prostor.
Europoslankyně Martina Dlabajová nebude za ANO příští rok kandidovat do europarlamentu. Poukázala na sbližování ANO a SPD. Nepřemýšlí o tom, že by usilovala o znovuzvolení za jinou stranu nebo jinak zůstala v evropské politice, dodala. O tom, že nebude za ANO kandidovat, v týdnu informovala i europoslankyně Dita Charanzová. Ta nesouhlasí s nynějším konzervativním a národoveckým směřováním hnutí.
Na železničním přejezdu ve Stráži nad Nisou u Liberce se srazil osobní vlak s přívěsem nákladního auta, na kterém byl bagr. Ve vlaku cestovalo 65 lidí, z toho 21 utrpělo zranění. U devíti z nich je středně těžké. Nepotvrdily se původní informace o těžce raněných.
Rusko podle zjištění Aktuálně.cz po více než roce dosáhlo plného stavu diplomatického sboru na velvyslanectví v Praze. Nyní čítá sedm pracovníků. Už není možné, aby ke sboru přibyl další diplomat. Omezení vychází z nařízení bývalého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka. Ten zastropoval rozsah ruské mise v Česku v reakci na to, jak Rusko postupovalo v odvetě vůči Česku za vyhoštění ruských agentů.
Teploty ve středu a ve čtvrtek mohou hlavně v Čechách vystoupat až na 34 nebo 35 stupňů Celsia. Zároveň zasáhnou ve středu, ve čtvrtek a v noci na pátek celou zemi silné bouřky. Při bouřkách mohou na některých místech padat i kroupy o průměru přes dva centimetry a rychlost větru dosáhne v nárazech více než 90 kilometrů za hodinu.
Prezident Petr Pavel ve středu v pražském Karolinu předal jmenovací dekrety 93 profesorům. Jsou mezi nimi technici, lékaři, právníci, fyzici či chemici. Jmenovací dekret si z rukou prezidenta převzali i historik umění Jiří Fajt a fyzik Ivan Ošťádal, kterým Pavlův předchůdce Miloš Zeman odmítal nejvyšší akademický titul udělit kvůli výhradám k jejich minulosti.
